Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Špinavost prostředků nezmenšuje váhu úspěchu

  15:53aktualizováno  15:53
Zvykli jsme si říkat, že na rozdíl od časů předlistopadových žijeme v demokratickém a právním státě. Znamená to, že správa věcí veřejných by se měla vykonávat v souladu s vůlí voličů a jediným hlediskem při rozhodování mocenských orgánů by mělo být obecné blaho. Každý z nás by měl mít rovný přístup jak k účasti na moci, tak k příležitostem vytváření a získávání hodnot. Veřejné orgány by měly nakládat s každým z nás stejně, přesně podle zákona. Praxe ukazuje, že tomu tak leckdy není. Veřejná správa zdaleka není imunní proti vlivům bezohledných mocných, kteří si v zájmu svého hmotného prospěchu vynucují zvláštní postavení. Mínění voličů jde pak stranou, rovnost před zákonem neplatí.

Nejhorší na věci je, že často je umlčen i zdravý rozum a daňoví poplatníci pak platí následky špatných rozhodnutí. Rozhodující slovo v takových případech patří činiteli, s nímž zákon nepočítá: vzájemné směně výhod, nabývající nejrůznějších podob, jinými slovy korupci, často velmi obratně maskované. Porušuje se tak rovnost občanů a snižuje kvalita politického systému a účinnost právního řádu. Při uplatňování korupčních vlivů nelze vždy prokázat přímé porušení zákona, přesto o jejich škodlivosti není pochyb. Nositelé takových praktik si obvykle zachovávají pověst ctihodných občanů, jsou úspěšní a bohužel se tak stávají  hrdiny naší podivné doby.
Vše uvedené můžeme ilustrovat na třech příbězích. První se odehrál v říjnu 1996 na pražském Starém Městě. Zde přes noc nenávratně zmizelo vnitřní zařízení a zásoby z jisté živnostenské provozovny. Bezprostředně po odjezdu lupičů byla na dveře umístněna vývěska, informující o změně nájemce. Ten, kdo se takto provozovny zmocnil, od té doby na tomto místě dosud úspěšně působí. Policie obvodu Praha 1 začala loupež vyšetřovat až za několik týdnů, až po vytrvalých stížnostech poškozených, a to se zjevnou nechutí. Dozorující městská státní zástupkyně dokonce proti názoru kontrolního útvaru městského úřadu vyšetřování zamezila pokračování ve vyšetřování, protože další nasazení policie by prý nebylo efektivní. Případ je veden k promlčení a poškození tak už asi nikdy nebudou moci vymáhat po pachatelích náhradu nemalé škody. Na druhé straně  nový nájemce nemusel nikdy orgánům uspokojivě vysvětlit, jak vlastně došlo k tomu, že hned po ukončení loupeže bylo uvedeno jeho jméno na dveřích, a jak se dostal ke klíčům. Zatímco poškození byli policií a státními zástupci trvale odstrkováni, podezřelé nikdo příliš neznepokojoval a orgány s nimi jednaly s pozoruhodnou šetrností. Nerovnost v postavení účastníků tohoto příběhu navzájem a vůči státní  moci zvlášť přímo   bije do očí. Poškozená firma byla zničena, její majitelé upadli do bídy, nový nájemce provozovny od té doby značně zbohatl.
Za několik měsíců po těchto událostech odvysílala Česká televize reportáž o podivnostech při účtování prací při rekonstrukci Valdštejnského paláce pro potřeby Senátu. Stavební firma, která rekonstrukci prováděla, měla podle reportáže předložit k proplacení faktury za neprovedené práce v ceně více než 40 mil.Kč. Firma, která prováděla stavební dozor a byla zmocněna ke schvalování  proplácení faktur, potvrdila, že je vše v pořádku. K proplacení nedošlo údajně jen díky zásahu kontrolorů Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda Senátu Petr Pithart vynaložil tehdy značné úsilí, aby veřejnosti vysvětlil, že se vlastně nic nestalo a není důvod zahájit trestní stíhání. Policie pak stejně věc vyšetřovala, ale také dospěla k názoru, že nedošlo k trestnému činu. Přestože se podle shodného názoru předsedy Senátu a policie nic zvláštního nepřihodilo, kancléř Senátu Jan Kněžínek, který až do té doby s velkým osobním nasazením řídil rekonstrukci Valdštejnského paláce, ihned po Pithartově konejšivém vysvětlení ze své funkce odstoupil a odešel ze státní služby. Již nikdy nedosáhl srovnatelného postavení. Dlužno podotknout, že až do tohoto skandálu pojilo šéfa firmy stavebního dozoru a kancléře Senátu pouto osobního přátelství. Zatímco Jan Kněžínek opustil svůj úřad za podivných okolností, zanechávajících stín na jeho pověsti, obě stavební firmy zůstaly a pokračovaly v rekonstrukci, jako by na nich neulpělo ani smítko podezření z pokusu o zpronevěru státních prostředků. Také v tomto případě důsledky příběhu měly na další osudy jeho účastníků rozdílný vliv.
Třetí příběh se odehrává v současnosti v Karlových Varech. Asi před rokem se ve městě rozvířily spory kolem připravované výstavby hypermarketu Carrefour. Ve  sporu nejde o to, zda stavět či ne, neboť městu hypermarkety zřejmě chybí, ale o volbu místa. Jsou námitky proti  umístění objektu na uměle vybudovaný čtyřmetrový val v záplavovém území, navíc v lokalitě, v které by muselo být vykáceno na dva tisíce stromů. Někdo však má  velmi silný zájem na tom, aby se stavba uskutečnila právě na tomto místě a prosazuje svou vůli všemi dostupnými prostředky, na jejichž čistotu se příliš neohlíží. Spory se začaly vyostřovat a někteří odpůrci stavby dokonce tvrdí, že dostávají  tajemné vyhrůžky. K nevýznamnějším odpůrcům umístění hypermarketu na ono sporné místo patřil bývalý primátor Petr Keřka (ODS), odvolaný 11.září 2001 z funkce. Pro jeho odvolání hlasovali úplně, ale úplně náhodou zástupci stran, o nichž uslyšíme dále. Keřkovo jméno se objevilo na stránkách novin znova počátkem června letošního roku, kdy ho na ulici napadli a zbili dva neznámí útočníci. V té souvislosti se vynořily  domněnky, že útok mohl být varováním všem, kdo se stavěli proti výstavbě Carrefouru v dané lokalitě. Pachatelé nebyli policií vypátráni a skutečný motiv jejich jednání tak ovšem zůstal neobjasněn.
Původní územní plán města umístění stavby v navrhované lokalitě vylučoval. V květnu však městské zastupitelstvo hlasy zástupců Karlovarské koalice (KDU-ČSL,US-DEU,Volba pro město), ČSSD, Zelených a Sdružení nezávislých kandidátů schválilo změnu územního rozhodnutí. Opět jen čistě náhodou se pak stalo, že stavební firma, připravující pozemky pro výstavbu  hypermarketu Carrefour, zaplatila statisícové částky na různé investiční záměry občanské vybavenosti, o jejichž prosazení a uskutečnění usilovaly výše zmíněné strany. Ty pak tento úspěch bohatě zhodnotily ve volební kampani. Uvedená stavební firma jim tak nepřímo vydatně přispěla na volební kampaň. Neobdarována zůstala ODS, jejíž zástupci hlasovali proti změně územního rozhodnutí.
Dárce popírá snahu ovlivnit rozhodování zastupitelstva a představitelé zmíněných politických stran vylučují souvislost mezi jejich rozhodováním a následným sponzorováním. Při odvolání Petra Keřky se o jeho odporu ke stavbě Carrefouru v záplavovém území oficielně nemluvilo a výprask za bílého dne na ulici si možná zorganizoval sám, aby k sobě před volbami přitáhl pozornost. V Karlových Varech se prostě pouze roztrhl pytel náhod, který nemění nic na tom, že všichni aktéři tohoto divadla jsou naprosto bezúhonní a ze všeho nejvíce a zcela nezištně jim na srdci leží veřejný prospěch. Jen to opět čistě náhodou vzdáleně připomíná  ukázkový případ úplně nahého, ničím nezastřeného korumpování politické moci dravými ziskuchtivci.
Příběh dosud neskončil. Ekologické občanské sdružení Agara, podporované některými lokálními redakcemi a hnutím Děti Země, klade i nadále odpor. Agara vyzvala obdarované strany, aby dar vrátily. Kritika nemravného sponzorování kupodivu zapůsobila. Aspoň Karlovarská koalice pochopila jeho neúnosnost a nakonec odmítla přijmout dar  před volbami s tím, že vyjádřila
naději, že jej obdrží nové vedení města. Agara pořádá tiskové konference, na nichž burcuje občany k odporu proti stavbě, která může ohrozit jejich bezpečnost a majetky. Na té zatím poslední, konané 24.října, přizvaný vodohospodářský odborník doložil reálnost hrozby katastrofálních následků  zúžení zátopového území Ohře v případě záplav. Agara podala také žalobu ke správnímu soudu proti vydání stavebního povolení.
Všechny tři příběhy spojuje osoba nesporně úspěšného podnikatele, jednatele pražské společnosti In.Org. s.r.o., Vlastimila Riedla. V žádném z příběhů mu nebylo prokázáno porušení zákona. Pokud se nějakému bláhovci podařilo přimět orgány činné v trestním řízení, aby se o to pokusily, vždy to skončilo bezvýsledně. V každém z dřívějších  příběhů na jeho úspěch a zachování čistoty štítu  někdo doplatil. Občané Karlových Varů, žijící v zátopovém území, možná  doplatí v budoucnosti.  I tyto tři příběhy patří do pravdivého obrazu   fungování veřejné správy a pevnosti právního řádu v naší zemi. Ten poslední jako jediný vyznívá aspoň trochu optimisticky, neboť dokládá možnosti občanské společnosti aktivně se bránit zvůli bezohledných ziskuchtivců. A vyvolává otázku, zda u nás stromy rostou věčně, až do nebe...

 


 

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

V Troji se zřítila lávka přes Vltavu, zranili se čtyři lidé

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy (2. prosince 2017).

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy. Čtyři lidé byli zraněni. Na místě zasahují záchranáři a...

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...



USA nad Koreu poslaly raptory. Evakuujte Američany, zní z Washingtonu

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení.  Na snímku stroj...

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení. Manévry odsoudila jako provokaci Severní Korea, která...

Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

Za zřícení Trojské lávky může správce, postupoval špatně, říká soudní znalkyně

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy (2. prosince 2017).

Správce Trojské lávky mohl podle soudní znalkyně v oboru stavebnictví Miloslavy Pošvářové předejít neštěstí, kdyby...



Další z rubriky

Těžce dosažitelné dědictví. Virtuální majetek si Češi berou do hrobu

Ilustrační snímek

V Česku ročně zemře zhruba sto tisíc lidí. Těch, kteří měli nezanedbatelný majetek na internetu, bude přibývat. Jenže...

Část kněží by změnu Otčenáše uvítala. Modlitba musí být srozumitelná, míní

ilustrační foto

Někteří čeští kněží, které oslovil portál iDNES.cz, souhlasí s návrhem papeže Františka, aby se v modlitbě Otčenáš...

Ostravskem otřáslo zemětřesení o síle 3,5. S lidmi se zhouply postele

Denní záznam seismografu ve stanici OKC na Ostravsku

Před čtvrtou hodinou ranní probudilo lidi z Ostravska řinčení sklenic či houpání postelí. Podle seismologů oblastí...



Najdete na iDNES.cz