Můžeme na základě tohoto úspěchu Špidlovy vlády věštit a předpovídat vývoj dalších hlasování nebo osud chystaných opatření, kterým se poněkud nadsazeně říká reforma veřejných financí?
Zatím těžko. Na jedné straně to včera vláda měla těžší, protože k přehlasování prezidentského nebo senátního veta je třeba sto jedna hlasů, nikoli pouhá většina přítomných. Na straně druhé to měla vláda snadné, protože přesun služeb do vyšší sazby DPH je věc, ke které jsme se zavázali během vyjednávání o vstupu do EU.
Pokud platí, že mezistátní smlouvy jsou nadřazeny našemu právu, pak byl náš parlament prostě povinen tento krok učinit. Je však třeba říci, že EU nikomu nepředepisuje, jak má být ona "vyšší sazba DPH" přesně nastavena.
U nás je vysoká hodně, činí 22 procent. Zvýšení DPH nepatří do reforem, má však přímý vliv na schválení rozpočtu, má přinést okolo deseti miliard korun. Poslanec Hojdar svůj ohlášený protest zatím neodvolal, přestože včera hlasoval poslušně s vládou.
Od začátku totiž brojil proti jiným změnám zákonů (penze, nemocenská apod.). Včerejší výsledek dává vládě naději přežít i hlasování o důvěře, vyvolané ODS. Další vývoj mimo jiné závisí na tom, jak často vlastně hodlá Václav Klaus používat institut prezidentského veta. Podle ústavy má svaté právo vetovat, co se mu zamane.
