MF DNES se byla podívat, jak tito čeští eurobyrokraté žijí.
Bývalý ministr financí Ivan Pilip se už v Evropě stačil zabydlet. Je také z české trojice služebně nejstarší. Jako vicepremiér Evropské investiční banky přišel do Lucemburku už v létě.
Zpočátku si pronajal menší byt v centru, kousek od místního náměstí Jana Palacha. Později však za ním dorazila i manželka Lucie se třemi dětmi a Pilip se rozhodl vyřešit bydlení z gruntu: rodinu přestěhoval do domu na kraji města.
Do něj si přivezli i své dva psy a dokonce i své dva koně. "Náš domov je teď tady, v Praze už jsme náš dům prodali, nechali jsme si tam jen malý byt a pak ještě chatu v jižních Čechách. Budeme tady i slavit Vánoce. Jen musím poprosit babičku, ať mi přiveze kapra, protože toho tady asi neprodávají," říká Pilipova manželka, podnikatelka Lucie Pilipová.
Ivan Pilip bývá přes týden na zahraničních cestách, často po východní Evropě, a tak je rád, když má po návratu svou rodinu blízko. I když přesunout ji do Lucemburku nebylo jednoduché.
Jen pronájem domu v Lucembursku, které je jedním z nejdražších států EU, vyjde na tři až pět tisíc eur měsíčně (93 až 155 tisíc korun). A například oprava rozbitého vypínače světla vyjde na 60 eur (1860 korun).
Sehnat jakoukoli službu nebo třeba kroužek pro děti navíc vyžaduje nejen úsilí zjistit, kde co sehnat, ale i schopnost domluvit se s lidmi, kteří často neumějí světovou řeč. V Lucemburku například dělají řemeslné práce většinou Portugalci, v Bruselu je to zase doména Poláků.
"To jsou všechno věci, které doma znáte a nemusíte je vůbec řešit," říká Pilipová. Už také stihla zorganizovat několik společenských akcí, aby prolomila sousedské ledy - Lucemburčané jsou totiž uzavřenější než Češi.
Pilipovi žili v Praze společenským životem, který je však v 70tisícovém Lucemburku omezený. "Restaurace tady zavírají v osm devět večer," říká Pilipová. Na výlety za přáteli či bruslit proto jezdí často do sousední Francie.
Garsonka s výhledem
Pro Marii Bohatou, bývalou šéfku Českého statistického úřadu, se její nové působiště nestalo domovem číslo jedna. Nová "sousedka" Pilipových v Lucemburku si pronajala jen malou garsonku v bytovém komplexu, i když s hezkým balkonem a s výhledem na les. "Mám tady i bazén, garáž i sklep a už to bylo zařízené," říká Bohatá, dnešní viceprezidentka Eurostatu.
Společenské akce vzhledem k velikosti svého bytu asi pořádat nebude. "Možná si tak něco málo uvařím večer pro sebe, ale člověk toho sám moc nesní," říká. "A po večerech si můžu jít radši zaplavat, jít na procházku nebo oprašovat francouzštinu."
Bohatou, která z čela českého úřadu loni odstoupila, nová evropská kariéra hodně lákala. Musela jí však obětovat čas strávený se svou rodinou. Svou matku, dvě dospělé děti i vnoučata zanechala v Praze. Pokud to půjde, chce za nimi alespoň co nejčastěji dojíždět. "Práce v unii - to je holt něco za něco," říká Bohatá.
Samotář v Bruselu
Podobný styl života v unii jako Marie Bohatá zvolil i Vladimír Špidla. Bývalý český premiér bydlí v Bruselu, který je od Lucemburku vzdálen asi tři hodiny vlakem. Svou manželku Viktorii zanechal v Česku a také on za ní hodlá co nejčastěji létat. Nutno dodat, že mu to jeho plat umožní.
Evropský komisař práce a sociálních věcí Špidla si bez dlouhého vybírání pronajal menší byt 2 plus 1 v bruselské oblíbené čtvrti Ixelles. Nedbal ani tak na četné hospůdky a restaurace v této čtvrti jako spíš blízkost parku Bois de Cambre, kam chodí běhat.
"Je to maličký byt. On to vidí jako pracovní místo, dům považuje za zbytečný," říká Špidlova mluvčí Katharina von Schnurbeinová. Sám Špidla o svém novém bydlení a životě mimo kancelář nechce vůbec mluvit.
Kolik máte kolem pasu?
Kromě vysokých nákladů je život v unii také těžce poznamenán byrokracií, která si nezadá s českou a dopadá i na vysoce postavené úředníky. Pilipovým trvalo téměř půl roku, než získali pracovní povolení pro českou au pair, která se jim bude starat o děti.
A Bohatá musela absolvovat čtyři kola testů či rozhovorů, z nichž ten nejdelší trval celý den. Do úřadu nastoupila ve středu, a tak má ještě plnou hlavu byrokratických formalit při svém příjezdu. Přesné škatulky, kterými je EU proslulá, se totiž nevyhnuly ani jejím nejvyšším úředníkům.
Marii Bohatou tak zaskočila komplexnost vstupního zdravotního vyšetření. Kromě všech možných testů včetně toho na HIV jí "eurolékaři" vyšetřovali nejen zrak či měřili váhu a výšku, ale také obvod pasu a krku: "To mi přišlo hodně přehnané. Chci si ověřit, že tím procházejí všichni, z nových i starých zemí EU."
 Vladimír Špidla gestikuluje při rozhovoru s MF DNES. |
