"Vůbec to nevybočuje z jeho politického stylu," řekl iDNES Ransdorf.
Místopředseda komunistů připomněl Havlovu návštěvu v Torontu. Demonstranti tam podle Ransdorfa tehdy trhali plakáty s Havlovou podobiznou.
"Měli tam napsáno, že Havel je papušek Bílého domu. A já si myslím, že papoušek Bílého domu skutečně je," podotkl místopředseda třetí nejsilnější parlamentní strany.
"Dopis je v souladu s dlouhodobými pozicemi České republiky ve vztahu ke Spojeným státům. Pan prezident neměl problém ho podepsat," řekl iDNES prezidentův mluvčí Ladislav Špaček.
Dopis vyšel z ministerstva zahraničí
Podle Špačka vyšla iniciativa z ministerstva zahraničí. "Dokument jsme získali prostřednictvím náměstka Alexandra Vondry," řekl. Vondru se iDNES nepodařilo v úřadu zastihnout.
V tiskovém oddělení ministerstva však o dokumentu nic nevěděli. "Nic k tomu nemám, musíte se zeptat v kanceláři prezidenta," řekla iDNES Dana Pavlousková.
Ministr zahraničí Cyril Svoboda ČTK řekl, že Havel dopis podepsal v rámci své pravomoci.
"Pan prezident to podepsal v rámci své pravomoci jako prezident republiky. Je to jeho rozhodnutí." Uvedl, že jemu nikdo nenabídl, aby text podepsal. "Více k tomu teď nechci říkat. Beru to jako fakt," dodal k celé záležitosti.
Plné znění textu dopisu Státníci v dopise podpořili USA
Pod článek, vyzývající Evropu k podpoře amerického úsilí odzbrojit Irák, své podpisy vedle Havla připojilo ještě sedm premiérů. Mimo jiné polský a maďarský. Havel byl mezi osmi státníky jediný prezident.
Podle Ransdorfa je jediným světlým okamžikem to, že si premiér Špidla zachoval odstup a dokument nepodepsal. "To je jeden z mála kroků, které pan premiér udělal v poslední době správně," řekl místopředseda komunistů.
Německo chce mírové řešení Na dokument o podpoře USA nepřímo reagovala německá vláda. Vyzvala Evropskou unii k vypracování "společného evropského stanoviska pro mírové řešení" irácké krize, oznámil v Berlíně mluvčí vlády Bela Anda.
Podepisovat dopis nebylo nutné, říká premiér
Otevřený dopis zveřejnilo několik světových deníků. Špidla řekl, že dokument prostudoval, ale nepovažoval za nutné ho podepisovat.
"Postoj zahraniční politiky je určen oficiálním rozhodováním, nikoli novinami a novinovými články, i když jsou podepsány významnými lidmi, a jsou to nepochybně důležité články a budou mít svůj vliv," uvedl premiér.
"Pro nás je rozhodujícím dokumentem usnesení parlamentu," řekl Špidla. Dodal, že vládní postoj k Iráku považuje za jednoznačný, a také ho v parlamentu hájil.
AP: Dopis prozrazuje nejednotnost Evropy
Dopis podepsali ještě premiéři Británie, Španělska, Itálie, Portugalska a Dánska. V dopise osm státníků napsalo, že ve věci Iráku je nutné postupovat jednotně.
Míní, že ve hře je i věrohodnost Spojených národů. Dopis dodává, že v pondělí zveřejněná zpráva zbrojních inspektorů OSN potvrdila odmítání iráckého prezidenta Saddáma Husajna podřídit se požadavkům mezinárodního společenství.
Podle agentury AP dopis podtrhl nejednotnost EU. AP soudí, že signatáři se distancovali především od Německa a Řecka, předsedajícího unii. "Agentury mají ve zvyku hledat něco, o čem daná věc není," podotkl prezidentův mluvčí Špaček.
AFP: Článek vznikl ve Španělsku
Článek, který vyzývá k podpoře Spojených států v jejich tažení proti Iráku, vznikl podle agentury AFP z iniciativy španělské vlády.
"První podnět vzešel od (španělské) vlády Josého Maríi Aznara," řekl mluvčí úřadu britského premiéra Tonyho Blaira.
V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Cadena Ser ale španělský ministr pro veřejnou správu Javier Arenas zhruba ve stejnou chvíli prohlásil, že text vznikl "ze společné iniciativy".
"Chápu to tak, že pokud jde o společný článek, jde i o společnou iniciativu," řekl Arenas.
Madridský rozhlas však ve svém dnešním vysílání informoval, že s nápadem na článek přišel americký list Wall Street Journal.
Rozhlas s odvoláním na zdroje z úřadu vlády naznačil, že deník se obrátil na Aznara, na Blaira a také na italského premiéra Silvia Berlusconiho, aby jim předložil poselství podpory Spojeným státům.
