Přesto odborářům ustupovat nechce. "Vláda má jen velmi omezené finanční možnosti," podotkl Špidla. Odboráři se mají již tento týden definitivně rozhodnout, zda 1. září uzavřou školy a úřady.
Učitelé chtějí přerušit práci nejméně na tři dny, úředníci se je chystají podpořit hodinovou výstražnou stávkou. Státní zaměstnanci se bouří kvůli novému platovému systému. Většina z nich si od příštího roku finančně pohorší - pokud vláda nenajde peníze na výplatu poloviny třináctých a čtrnáctých mezd.
"Vyzvali jsme všechny státní zaměstnance, aby se k protestu připojili," upozornila předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. Ke stávce se zatím přihlásili kantoři ve zhruba třetině základních, středních a mateřských škol.
Hlavní nápor přihlášek však odboráři čekají až příští týden, po celorepublikovém jednání školských odborů. "Zatím nemáme žádný důvod, abychom své rozhodnutí stávkovat měnili. Výplata třináctých a čtrnáctých mezd je pro nás klíčovým požadavkem," řekl místopředseda školských odborů Jiří Valenta.
Protesty mají pokračovat po celé září. V sobotu 13. září se mají do Prahy sjet desetitisíce protestujících zaměstnanců z celé republiky. Demonstrací chtějí přesvědčit poslance, aby do zákonů, na nichž je postavena reforma veřejných financí, propašovali výrazné úpravy.
Vedle třináctých a čtrnáctých platů pro státní zaměstnance chtějí prosadit další sociální úlevy. Mimo jiné zachování nemocenských dávek v nynější výši či to, aby se i středoškolská studia započítávala do výše důchodů. "Reforma tak, jak ji vláda připravila, je nespravedlivá. Nedopustíme, aby ji zaplatili jen zaměstnanci," prohlásil předseda Českomoravské konfederace Milan Štěch.
|
Špidla: Zdá se mi, že to dobře nepromysleli Plánované protesty odborářů proti reformě veřejných financí a novému platovému systému se premiér Vladimír Špidla ještě pokusí zvrátit. "S odboráři budeme ještě určitě jednat. Samozřejmě, že bych nebyl rád, kdyby se stávkovalo. Je ale pravda, že na jejich požadavky asi nebudeme moci přistoupit," řekl. Proč se vám odborářské požadavky zdají nesplnitelné? Finanční možnosti, které vláda v současné době má, jsou velmi omezené. Rozhodně budeme jednat, musíme si některé věci ujasnit, ale nevidím možnosti pro nějaké zásadní průlomy, alespoň pokud jde o nový platový systém. Znamená to, že odboráři protestují zbytečně? Záleží na tom, jak budou vypadat základní ekonomická čísla. Ta se stále upřesňují. Musíme si uvědomit, že stát zkrátka nemá na všechno. Stále jsme se nevyrovnali s povodňovými škodami, dlouhodobě je podfinancována věda a výzkum. Na druhé straně stojí požadavky odborářů ohledně platů v rozpočtové sféře, valorizace důchodů, rozsahu nemocenských. Všechny ty nároky jsou oprávněné, ale je jich příliš mnoho. Musíme je navzájem porovnat a pak se rozhodnout, který z nich je splnitelný, a který ne. Chceme se rozhodnout pro dobré řešení, které bude také obhajitelné. Odboráři se chystají prosadit do reformních zákonů některé své požadavky přímo ve sněmovně. Využijí k tomu spřízněné poslance, kteří budou předkládat jejich pozměňovací návrhy. Jde například o zpomalení snižování daní právnických osob na 26 procent místo vládou navrhovaných 24 procent nebo o zachování daně z převodu nemovitostí v nynější výši. Jsou pro vás osobně tyto návrhy přijatelné? Osobně nepovažuji ani jeden z těchto návrhů za realistický. Jsem přesvědčen, že by třeba zpomalení poklesu daní právnických osob velmi výrazně ohrozilo české hospodářství. A to hlavně v pohraničních oblastech. Myslím si, že to odboráři nemají dobře promyšlené. Zpřísněním reformy vůči podnikatelům chtějí odboráři získat peníze na sociální úlevy. Trvají mimo jiné na tom, aby se nekrátily nemocenské dávky v prvních třech dnech nemoci, chtějí také, aby se i doba středoškolského studia započítávala do výše důchodu a aby ženy mohly i nadále odcházet do penze dříve podle počtu dětí. Předali vám už své požadavky? Měl jste možnost se s nimi seznámit? Oficiálně jsem požadavky nedostal. Pokud jde o dobu studia, zdá se mi vládní návrh dostatečný. Počítáme s tím, že se bude započítávat až šest let vysokoškolského studia. Ten, kdo studuje déle, se většinou neučí příliš pečlivě. O odchodu do důchodu lze debatovat, ale nevidím to jako věc, která by se dala příliš otevírat. A otázka nemocenských je velmi komplikovaná, protože je jasné, že dochází k významnému zvyšování nemocenského. Celý systém se dostává do deficitu. A naší povinností je udržet ho v rovnováze. Většina odborářských požadavků je tedy podle vás nereálná? To se ukáže až při dalších jednáních. Uvidíme, zda by bylo možné některý z těchto požadavků splnit. Někteří poslanci jsou ovšem už nyní připraveni odborářské návrhy prosadit. V rozhovoru pro MF DNES se k tomu přihlásil například sociálnědemokratický poslanec Vladimír Laštůvka. Budou-li nakonec vaši kolegové ve sněmovně úspěšní, ohrozí to reformu veřejných financí? Záleží na tom, které návrhy by prosadili. Například jakýkoli zásah do plánovaného poklesu daní právnických osob by reformu a českou ekonomiku vůbec vážně ohrozil. Hovořil jste už o nárocích odborářů a hrozbě, že své návrhy ve sněmovně prosadí, s koaličními partnery? Vedením vyjednávacího týmu je pověřen vicepremiér Petr Mareš, takže ten o tom přehled má. Teď v době dovolených jsme to ovšem konzultovali spíše orientačně. Co uděláte pro to, aby koalice byla při hlasování o reformě ve sněmovně jednotná a dokázala ji prosadit beze změn? Budu o tom jednat s poslanci. Budeme s nimi debatovat do posledního okamžiku. To je běžná politická práce. Chystáte se jednat i s konkrétními zákonodárci? Čeká na to třeba Josef Hojdar, který svůj odchod z klubu ČSSD odůvodňoval špatnou komunikací mezi vládou a sněmovnou. S některými jednat budu, s jinými ne. Zachovám se podle situace, která nastane. Prozradíte, kteří z poslanců vám budou stát za osobní schůzku? V této chvíli ještě nejsem rozhodnutý. |
