Série pokusů, jak dostat hlavu do příliš těsné oprátky, skončila "úspěchem": vládní koalici se podařilo dostat na Hrad úhlavního nepřítele. Ani blondýny či policisté z neuctivých vtipů by nemohli jednat nesmyslněji.
Žádost o důvěru naopak smysl má. Špidla je na dně a níž už klesnout nemůže. Než být premiérem pro smích, je lepší premiérem nebýt. Před sjezdem ČSSD navíc přebírá iniciativu. Jestliže nyní parlament vládu podpoří, těžko budou oponenti typu Foldyny nebo Škromacha hledat důvody, aby ho vyhodili ze sedla. "Tak proč jsi mi dal svůj hlas?" zeptá se jich.
Tah přichází v pravý čas - po prezidentské centrifuze si politici potřebují oddechnout a srovnat si v hlavách, co se vlastně stalo. Na pádu vlády nemá v tuto chvíli nikdo skutečný zájem.
Kdyby byla volba tajná, mohl by, jak to o pouti chodí, Špidla získat i pár hlasů od komunistů nebo od ODS. Stejně jako Klause volili sociální demokraté. Jenže se bude hlasovat jmenovitě. Stačí, aby dva koaliční poslanci řekli "ne", a vláda padne.
To je docela dobře možné. Za naprosto příšerný výkon při volbě prezidenta by si ostatně takový osud zasloužila. Diváci letošního politického masopustního reje by neměli být nešťastní. Lepší krkolomná jízda než "klid na poctivou práci", který jsme měli díky podvodné smlouvě.
