Z celkového nákladu 5 tisíc těchto bankovek jich tak zbyly už jen dva tisíce. Polovina z nich poputuje lidem do zahraničí, zbytek si lidé mohou objednat na dobírku na stránkách Muzea SNP od 14. května. Bankovky se prodávaly za 2 eura.
Přestože byl omezený náklad avizován dopředu, někteří lidé, na které se bankovek už nedostalo, se zlobí, že šlo o „kšeftování“. Nelíbí se jim ani skutečnost, že část bankovek poputuje do zahraničí. „Suvenýr je vzpomínka... Posílat do zahraničí? Ať přijdou, navštíví dané místo a suvenýr si odnesou,“ zareagovala pod příspěvek Euro Souvenir Slovensko na Facebooku Majka Dömötörová.
O uvedení bankovek informoval numismatický obchod Nunofi. Na speciální bankovce se dočkal vyobrazení památník československý tank LT-38 i památník Slovenského národního povstání v Banské Bystrici. Připojily se tak i dalším významným evropským monumentům jako Eiffelova věž, Braniborská brána nebo Koloseum. Samotný památník je navíc první slovenskou kulturní či historickou památkou zobrazenou na bankovce (více v článku Eurobankovku s československým tankem bude vydávat speciální bankomat).
Koncept suvenýrových eurobankovek pochází z Francie, kde ho představil podnikatel Richard Faille v roce 2015. Projekt vznikl ve spolupráci jak s francouzskou národní bankou, tak s Evropskou centrální bankou. Jeho myšlenkou bylo podpořit cestovní ruch a propagovat evropské památky v rámci zachování kulturního dědictví.
„Falešné“ bankovky se na první pohled neliší od pravých. Vyrábí se ze stejného bavlněného papíru a obsahuje také některé ochranné prvky jako vodoznak, mikrotisk, soutiskovou značku, hologram nebo UV ochranné prvky. Při jejich výrobě se ale dbá na to, aby se nemohly zapojit do oběhu klasických peněz, mimo jiné i označením hodnotou nula.