SEZNAM VYSOKÝCH ŠKOL ve formátu .RTF
PŘIHLASTE SE ON-LINE PŘES iDNES
ČTĚTE TAKÉ:
SPECIÁL: Zkuste si přijímačky na vysokou
Náměstek: Za dva roky už budou místa na VŠ stačit
Vyšší odborné školy sklízejí chválu
Výhradně magisterské obory už se skoro vytratily
Přijímačky na VŠ? Stáhněte si, co potřebujete
Většina veřejných vysokých škol formuláře přijímá do 28. února, soukromé i déle. Loni v přijímačkové "loterii" o nedostatková místa na VŠ uspělo 75 613 uchazečů. Letos dostane šanci o dalších 16 tisíc zájemců více.
Nepodcenit výběr se přitom vyplatí: šance na přijetí se liší nejen podle jednotlivých oborů, ale i mezi samotnými univerzitami.
Tak třeba člověk, který touží po kariéře lékaře, udělá nejlépe, když zkusí přijímačky na Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Loni tam brali každého třetího zájemce.
Oproti tomu třeba v Praze na 2. lékařské fakultě uspěl jen každý sedmý. Podobně velké rozdíly v šancích na úspěch jsou u přijímaček například i v oboru Ekonomika a management. Zatímco v Karviné loni přijali 68 procent všech zájemců, v Hradci Králové jich uspělo jen 10 procent.
Žebříčky škol nemáme
"Už jsme to s kamarády ve třídě probírali. Klidně půjdu studovat do menšího města, hlavně když se mi podaří se na ekonomiku dostat," kalkuluje před vyplněním přihlášky na vysokou školu letošní maturant Jakub Polívka z Prahy.
Rozhodně se mu to vyplatí: v česku zatím neexistují žádné oficiální žebříčky univerzit podle jejich kvality. takže diplomy ze všech škol jsou si z pohledu zaměstnavatelů "rovné", ať jsou školy jakkoli obtížné.
"Podle mého názoru by bylo užitečné takové žebříčky sestavovat. Musely by se ovšem udělat vnější audity posuzující kvalitu škol a poskytované vzdělání. To je ale něco, do čeho se v českém prostředí, bohužel, zatím nikdo moc nehrne," podotýká prorektorka pro studijní záležitosti brněnské Masarykovy univerzity Zuzana Brázdová.
Podle počtu uchazečů o studium by takový žebříček bezpochyby vedla právě Masarykova univerzita spolu s Univerzitou Karlovou.
"Myslím, že ani žádný žebříček nepotřebujeme. Absolventy naší univerzity si zaměstnavatelé cení více než studenty jiných vysokých škol. Máme dobrou pověst," říká prorektorka Univerzity Karlovy Jaroslava Svobodová.
Větší šance je na technikách
Pro letošní zájemce o nedostatková místa na univerzitách má ministerstvo školství jednu dobrou zprávu: šanci na přijetí dostane více uchazečů než loni.
"Vysoké školy dostanou prostředky na to, aby mohly přijmout o 16 tisíc zájemců více než loni," podotýká náměstek ministryně školství Petr Kolář. Ministerstvo přitom podporuje rozšíření nabídky hlavně v bakalářských studijních programech.
Tradičně nejmenší zájem, a tedy i největší naděje na přijetí, je na technicky zaměřených vysokých školách. Ministerstvo ve svém dlouhodobém záměru upozorňuje, že je to škoda. Technické obory totiž zaručují jistotu uplatnění na trhu práce.
Potíž také je, že právě u technických oborů posluchači studium nejčastěji nedokončí.
"Začali jsme školy motivovat, aby s tím něco udělaly. Už nejsou placené jen podle počtu přijatých studnetů, ale také v závislosti na počtu absolventů. Právě toto číslo je u mnohých technických fakult nízké," vysvětluje náměstek Kolář.
Rektor pražské Vysoké školy chemicko-technologické Vlastimil Růžička si problém dobře uvědomuje.
"Uchazeči jdou mnohdy studium na naši školu jen zkusit a při prvních písemných testech ji bez jakékoli další snahy opustí. Tím, že se k nám zájemci dostávají snáz, je i procento těch, kteří studia vzdají vyšší než u žádanějších humanitních oborů," podotýká Růžička.
Technické obory jsou, jak upozorňuje, navíc mnohem obtížnější než humanitní. "Proto zájemcům nabízíme snazší bakalářské studijní programy," upřesnil Růžička. Ve studiu navazujících magisterských programů už pokračují jen ti nejnadanější ze studentů.
