SPD opět zamířila do středu

B o n n (Od našeho spolupracovníka) - Ještě nedávno tvrdil předseda německé sociální demokracie Oskar Lafontaine a kancléř Gerhard Schröder, že jejich přátelství je tak pevné, že by mezi ním neprošel ani list papíru. Pět měsíců po volbách se však rozcházejí. Je to výsledek neřešitelných názorových rozdílů.

Lafontaine, představitel levicového křídla sociální demokracie, který prosazoval spolupráci se Zelenými, "zapomněl" na předvolební sliby, že Německo půjde cestou "nového středu", a začal prosazovat svou vlastní politiku - omezování moci bank a koncernů a návrat k překonané socialistické ideologii. Důsledkem toho bylo, že se zaměstnavatelské svazy začaly bouřit a mnohé koncerny hrozily, že se přesunou do zahraničí.
A Schröder, "kancléř bossů", jak ho ironicky nazývala levice SPD, nejspíš vytušil, že jeho slibovaná politika "nového středu" je vážně ohrožena. Hrozilo mu, že bude kancléřem bez podpory vlastní strany. Podle pozorovatelů nebylo divu, že agresivní a pragmatický Schröder přešel do protiútoku. Začátkem týdne ministra financí Lafontaina ostře zkritizoval. Obvinil ho z diletantství.
Když se indiskrecí tyto zprávy dostaly na veřejnost, spekulovalo se, že to bude Schröder, kdo ztratí podporu SPD a raději se vzdá úřadu. Ukázalo se však, že poražený byl Lafontaine.
Lafontainův odchod z politické scény otevírá Schröderovi cestu k novému začátku. Je předčasné hovořit o rozpadu koalice sociálních demokratů a Zelených. Svobodní demokraté, kteří by podle těchto úvah mohli nahradit Zelené jako koaliční partner sociálních demokratů, však tuto možnost již odmítli se slovy, že si sociální demokrati musí nyní "sníst, co si sami navařili".
Analytici počítají s tím, že kancléř bude nyní usilovat o splnění svého předvolebního slibu, že jeho vláda bude sledovat politiku takzvaného "nového středu". Zda se mu to podaří, však není zcela jisté. V SPD zůstává stále silné levicové křídlo, a pokud Schröder nebude vládnout pevnou rukou, může se mu stát, co jeho stranickému předchůdci, někdejšímu kancléři Helmutu Schmidtovi - že se proti němu postaví jeho vlastní strana. Jestliže se naopak Schröder prosadí, bude to znamenat konec reformní politiky koalice Zelených a SPD.
Opozice, především křesťanští demokraté, ale i svazy průmyslu a obchodu se radují. Podle nich levicový experiment v Německu skončil fiaskem a odchodem "rudého Oskara" z politiky. Levice sociální demokracie i Zelených však přesto věří, že ještě není vše ztraceno. A němečtí postkomunisté ze Strany demokratického socialismu se cítí demisí vyplašeni. Zatímco Lafontaine jim sliboval spolupráci SPD s jejich stranou, je zřejmé, že se jejich naděje začínají nyní rozplývat.
Po Lafontainově demisi si oddychla také většina zemí Evropské unie. Nesouhlasily s jeho finanční politikou, požadující vliv nejen na národní banky, ale i na ústřední Evropskou banku. Vzápětí poté, co světové agentury ohlásily, že Lafontaine odstoupil, stoupl v New Yorku kurs eura o více než deset procent.