Norská vláda, která stavbu za pět milionů dolarů financuje, zveřejnila finální podobu sýpky pro "soudný den". Ten může podle vědců nastat například během srážky Země s asteroidem, jaderné války nebo přírodní katastrofy způsobené změnami klimatu.
Stavba zapuštěná 120 metrů hluboko do skály vznikne na odlehlém arktickém souostroví Špicberky do roku 2008. Ochránit ji má také okolní věčně zmrzlá půda, zvaná permafrost.
Sýpku neohrozí ani tající ledovce
Architekti z organizace Global Crop Diversity Trust, které byl svěřen úkol "uchovat rozmanitost rostlinných druhů na věčnost", přemýšleli vskutku futuristicky.
"Vytvořili jsme modely klimatických změn, jak by se mohly v drastické podobě vyvíjet v příštích 200 letech. A to včetně tání ledovců na obou pólech a v Grónsku. Stavba by podle našich výpočtů měla zůstat nad hladinou moře," řekl BBC tajemník organizace Cary Fowler.
Arktická sýpka má sloužit jako rezervní fond v globální síti semenných bank, jimž bude také v případě potřeby doplňovat zásoby.
"Takový případ nastal například loni v září, kdy tajfun na Filipínách poničil tamní semennou banku," připomněl Fowler.
Důležité pravidlo: nespoléhat na lidi
Vzorky semen budou uskladněny při teplotě minus 18 stupňů Celsia. Doba zmražení se přitom liší podle druhů rostlin tak, aby semena byla schopná opět vyklíčit.
Například hrášek přežije pouze 20 až 30 let. Slunečnice nebo obilí jsou naopak životaschopné i po desítkách až stovkách let.
Nedůvěra v odpovědnost člověka jako druhu je zjevná i z organizačního chodu sýpky. Žádní zaměstnanci na plný úvazek tu působit nebudou, osobně zkontrolovat stav zásob přijde někdo pouze jednou za rok.
"Pokud už postavíte zařízení pro nejhorší katastrofické scénáře, nemůžete vlastně ani příliš na lidi spoléhat," uvažuje doktor Fowler.
