Drastický zákon s vysokými pokutami a trestnými body měl před rokem přinést pořádek na divoký východ českých silnic. Bohužel přišel na svět tak trochu jako stalinská ústava Sovětského svazu. Na papíře krásný.
Od počátku však bylo jasné, že ho vrchnost nemyslí vážně a poddaní ho dodržují jen ze strachu.
Zpupná vrchnost
Zatímco se poddaní ploužili pětačtyřicítkou, tehdejší policejní prezident Husák, pohrdaje jakoukoli slušností, uháněl stodevadesátkou. Když ho MF DNES přistihl, neodstoupil, jen se naoko potrestal.
Při překročení předpisů byl nachytán i řidič, který vezl bývalého ministra vnitra Bublana. Nejmocnější politici v zemi, kteří jinak využili každé příležitosti k vzájemným urážkám, Paroubek a Topolánek, si notovali v tom, že nový zákon je příliš tvrdý a je potřeba ho zmírnit. Mohli dostat vystrašení řidiči jasnější signál, že drastický zákon je jen šikana?
Zastánci represe v čele s ministrem dopravy Šimonovským však loni o prázdninách triumfovali. Přes středověkou tvrdost a školácké chyby (cyklista, který spadne z kola a zraní jen sám sebe, dostane likvidační pokutu) se snížil počet mrtvých téměř o polovinu.
Strach je nejlepší řidič, mohl si říci Šimonovský. Více než polovina lidí nový pořádek na silnicích schvalovala.
Krvavá apokalypsa minulého týdne ukázala, že strach je špatný pán silnic. Policie, která by ho měla šířit, selhala. Šéf dopravních policistů Bambas, který dostal nyní vyhazov, si stěžuje. Neví o žádném velkém průšvihu.
Každý, kdo jen občas jezdí autem, vidí, že tím průšvihem je dopravní policie sama. Test tohoto listu ukázal opakovaně, že není tam, kde má být, to jest na nebezpečných úsecích silnic. Pokud někde dopravní policisté číhají, tak na přehledných úsecích, kde vybírají pokuty jako jakousi daň.
Kryštof Martinů?
Nový policejní prezident Martinů "povinně" pláče nad mrtvými. "Je to tragédie," říká. A slibuje "opatření zaměřené na bezpečnost na silnicích". Bude to nový Kryštof? Pod jménem patrona poutníků vešly ve známost huráakce bývalého ministra vnitra Grosse.
Jednou za čas nahnal do terénu i inkousty z kanceláří. Skoro každé auto pak bylo kontrolováno a u skoro každého se ukázalo, že má v nepořádku lékárničku.
Řidiči po čas Kryštofa jezdili pomaleji a trochu méně pili. Přesto byla statistika odhalených přestupků nádherná a Gross si mohl připsat červený puntík. Leč to bylo všechno.
Se stejnou skepsí je potřeba hledět jak na odvolání Bambase, tak na "bezpečnostní opatření". Ani Šeichovy návrhy, jak vylepšit bodový systém, nepřinesou na silnice klid a právo. Ostatně zmírnění bodové šikany navrhoval před rokem už "zlobivý" senátor Kubera.
Po roce je skutečně čas na to, aby se politici zamysleli nad revizí silničního zákona, který se nepovedl. Hlavním problémem je však policie. Nemá dost vůle, energie, schopností a respektu, aby vynutila dodržování civilizovaných pravidel na silnici.
Jedna hlava jednoho Bambase na míse na tom nic nezmění. Osm let sociálnědemokratických vlád nedokázalo policii reformovat v sebevědomý, slušný a efektivní sbor. Ivan Langer nastoupil s velkými ambicemi. Zatím však také s policií nesvedl nic.
