Nyní jsou, ať se to líbí či nelíbí, zaslouženě v cílové rovince. Rath vládne ministerstvu, s nuceným správcem i největší pojišťovně a jeho někdejší pravá ruka Kubek lékařům v povinné komoře. S podporou premiéra ti dva "mladí rozhněvaní muži" drží prst nad zdravotnictvím.
Nepřeháníme. Rath–Kubek je nyní silný tandem. Mají vliv, společný zájem i představy, nad nimiž jako večernice září vize rázného zvýšení blahobytu lékařů. Silnější jsou tím spíš, že ČSSD je ve zdravotnických kramflecích slabá. Nebojí se v Lidovém domě?
Kubek se netají vůlí navázat v komoře na Rathův odborářský odkaz (s trochou ironie lze říci, že odbory lékařů mohou být zrušeny, ministr a jeho prezident se o platy postarají líp). Učenlivě navázal i na Rathův nevymáchaný řečnický styl – vhodil, bez důkazů, do éteru "zkorumpované úředníky". Ale to jen na okraj.
Sociální demokraté spolu s Rathem (a pravděpodobně nyní i s Kubkem) hodlají vrátit zdravotnictví do pevných státních rukou, pojišťovny coby zástupci pacientů oslabí, vliv politiků zesílí.
Úmysl je vede dobrý, řešení je špatné, pro pacienty nevýhodné. Ve zdravotnictví je nepořádek, plýtvá se, zadlužuje. Pro laiky může proto paroubkorathovský bič práskat sympaticky. Ale...
Až bude mít zdravotnictví zase jeden krk, který s celým tím kolosem bude kroutit, pro koho to bude výhodné? Pro pacienty? Ne. Pro každou lobbistickou skupinu včetně lékařské komory, bude-li si chtít utrhnout maximum z dvousetmiliardového balíku. Stačí vzít pod tím jedním krkem... a nejlépe před volbami.
I Milan Kubek si zaslouží sto dnů hájení. Připomeňme proto na závěr: stát nesvěřil monopolní komoře exkluzivní pravomoci, aby suplovala odbory. A v komoře musí být povinně i ti lékaři, kteří se sociální demokracií, ministrem a jeho plány zásadně nesouhlasí.