Španělští vojáci míří do Zálivu

Madrid - Do Perského zálivu míří španělští vojáci. Španělský ministr obrany Federico Trillo oznámil, že vláda schválila vyslání 1100 vojáků do Iráku a Turecka. Vojáci by měli být nasazeni v Iráku jen v rámci humanitární pomoci a na ochranu Turecka, spojence z NATO.

Do Perského zálivu podle Trilla už ve čtvrtek zamířila válečná loď Galicia se třemi vrtulníky na palubě a vojenská fregata Královna Sofia.

V oblasti by měla v rámci humanitární pomoci operovat i rota námořní pěchoty a podpůrné jednotky expertů specializovaných na jaderné, biologické a chemické zbraně, tým lékařů a několik podpůrných lodí.

Ohledně podpory Turecka Trillo uvedl, že španělská vláda povolila účast více než dvou set vojáků, kteří by se měli zapojit do ochrany Turecka před možným odvetným úderem ze strany Iráku.

Kontingent složený z vojáků královského letectva by měl být vybaven šesti stíhačkami F-18 Hornet, dopravním letounem C-130 Hercules a záchranným vrtulníkem.

NATO ve čtvrtek dopoledne narychlo svolalo do centrály v Bruselu velvyslance členských států, aby posoudili dopady útoku proti Iráku především vzhledem vůči Turecku, které s Irákem bezprostředně sousedí.

Ačkoliv se Severoatlantická aliance přímo na konfliktu v Iráku nepodílí, situaci nepřetržitě monitoruje. Především kvůli ochraně jednoho ze členských států - Turecka.

Výbor pro vojenské plánování ze středy na čtvrtek rozhodl, že zvýší v Turecku počet průzumných letounů včasné výstrahy AWACS ze dvou na čtyři. Letouny tak nepřetržitě oblast sledují.

Aliance rovněž vyhověla turecké žádosti a do země vyslala další dvě baterie protiraketových systémů Patriot. První tři systémy v Turecku už v únoru rozmístila nizozemská armáda. Dva byly rozmístěny na jihovýchodě Turecka, jeden u hranice s Irákem. Další dva systémy by měly poskytnou USA.

Turecká vláda navíc požádala partnery ze Severoatlantické aliance o vakcínu proti pravým neštovicím a antraxu. S odvoláním na zdroje ministerstva zahraničních věcí v Ankaře o tom informovala agentura Anatolia.

Turecko se totiž obává, že by Irák mohl zaútočit chemickými a biologickými zbraněmi, proto požádalo Dánsko, Kanadu, Maďarsko, Norsko a Polsko o dodávku očkovacích sér a blíže nespecifikovaného zdravotnického materiálu.

POSTOJ NĚKTERÝCH ZEMÍ NATO
A BUDOUCÍCH ČLENŮ K VÁLCE V IRÁKU:

ČLENSKÉ STÁTY NATO:

ČESKÁ REPUBLIKA - Vláda dlouho s oficiálním stanoviskem k poslednímu vývoji váhala. Vojenští chemici v Kuvajtu mají podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka mandát k humanitárním akcím a ochraně spojeneckých vojsk. Česko-slovenský prapor bude zasahovat v případě použití zbraní hromadného ničení, do bojových operací se nezapojí, neboť akce USA nemá mandát Rady bezpečnosti OSN. Praha také vyhověla požadavkům na otevření vzdušného prostoru.

DÁNSKO - Parlament schválil vyslat do Iráku vlastní námořní jednotku s ponorkou a bitevní lodí.

ITÁLIE - Nepošle své vojáky ani nepovolí, aby její základny sloužily spojencům k přímým útokům na Irák. Neposkytne výzbroj ani jakékoli vojenské prostředky. Povolí jen přelet nad Itálií a používání základen k zásobování a údržbě.

MAĎARSKO - Povolilo Spojeným státům využít vzdušný prostor pro přelety vojenských letadel a tranzit amerických vojsk a vojenského materiálu přes území Maďarska pro potřeby obrany Turecka. Vláda nicméně upozornila, že toto povolení nečiní z Maďarska přímého účastníka případné války a že invaze do Iráku se jeho vojáci nezúčastní. V Taszáru na jihozápadě Maďarska cvičí americká armáda irácké dobrovolníky, kteří mají ve válce sloužit jako styčné osoby pro navazování a udržování kontaktů s místním obyvatelstvem a úřady.

NIZOZEMSKO - Do Turecka vyslalo tři baterie protiraketového systému Patriot včetně 360 vojáků. Povolilo přesun amerických jednotek přes své území z Německa do Perského zálivu.

POLSKO - Nabídlo 200 vojáků zejména pro logistickou pomoc spojeneckým vojskům. V Kuvajtu působí jednotka speciálních sil Grom. S Američany v regionu úzce spolupracuje i polská rozvědka.

ŠPANĚLSKO - Patří vedle Británie k nejhorlivějším zastáncům kroků USA. Útočných akcí se však jeho vojáci nezúčastní. Vláda premiéra Josého Maríi Aznara souhlasila v rámci humanitární pomoci s vysláním 1100 vojáků do Iráku a Turecka. Španelsko povolilo též využití základen na svém území.

TURECKO - Turecko po dlouhých týdnech jednání otevřelo vzdušný prostor.

VELKÁ BRITÁNIE - Premiér Tony Blair, oslabený několika demisemi v kabinetu, vybojoval podporu v parlamentu. Do oblasti Británie vyslala přes 45 tisíc vojáků. Británie se aktivně podílí na vojenských úderech na Irák.

BELGIE - Jeden z nejtvrdších evropských oponentů války proti Iráku nakonec povolil přelety letadel USA přes své území i pozemní přesuny amerických jednotek ze základen v Německu do přístavu v Antverpách.

FRANCIE - Povolila otevření vzdušného prostoru, ale žádnou přímou účast. Paříž ovšem částečně přehodnotila svůj postoj, když nabídla pomoc na ochranu Turecka. Do země chce vyslat zařízení na ochranu proti bilogickým a chemickým zbraním.

KANADA - Vyslala své poradce do Kataru a torpédoborec a dvě fregaty na obranu amerických lodí. Podle vyjádření premiéra Jeana Chrétiena se jeho země nebude podílet na válce s Irákem bez posvěcení Rady bezpečnosti OSN.

NĚMECKO - Vojenskou účast v Iráku odmítá. V Kuvajtu působí zatím asi 60 německých specialistů na zbraně hromadného ničení, kteří jsou součástí monitorovací jednotky OSN. Parlament jim však vstup do Iráků zakázal. Německo otevřelo vzdušný prostor a povolilo Británii a USA využití vojenských základen na svém území. Na pomoc Turecka poskytlo průzkumné letouny AWACS s posádkou a obranné rakety do systémů Patriot.

NORSKO - Nabídlo protichemickou jednotku o síle 10 tisíc vojáků.

PORTUGALSKO - Země bude stát po boku USA a Británie v případě konfliktu v Iráku, zneělo oficiální prohlášení. Vojáky ale do války nevyšle. Nabídlo využití základen NATO na svém území a leteckou základnu na svých autonomních ostrovech Azory.

ŘECKO - Na základně Suda na Krétě mají USA základnu vojenského letectva a námořnictva. Ostatní pomoc poskytne pouze v případě, že útok schválí Rada bezpečnosti OSN.

BUDOUCÍ ČLENOVÉ ALIANCE:

BULHARSKO - Je jedním z pouhých tří členů Rady bezpečnosti OSN, společně s Británií a Španělskem, které důsledně podporovaly americké diplomaty. Vyhovělo žádosti USA na využití infrastruktury a vzdušného prostoru a poskytlo Spojeným státům leteckou základnu Sarafovo u Černého moře. Rozhodlo i o vyslání 150 vojáků na likvidaci následků použití zbraní hromadného ničení.

ESTONSKO - Navzdory odmítavému postoji obyvatel se postavilo za amerického prezidenta Bushe.

LITVA - Povolila využívání svého vzdušného prostoru a nabídla USA humanitární, nikoliv však vojenskou pomoc.

LOTYŠSKO - Otevřelo svůj vzdušný prostor. Vláda chce požádat parlament o souhlas s vysláním menšího počtu vojáků.

RUMUNSKO - Nabízí 278 expertů pro odminování a chemickou a biologickou dekontaminaci. Otevřelo vzdušný prostor i letiště. Dočasná americká základna na letišti v Konstanci slouží jako tranzitní místo. Na území Rumunska je 4000 amerických vojáků.

SLOVENSKO - Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda se před konfliktem postavil na stranu amerického prezidenta George Bushe a jeho osmačtyřicetihodinového ultimata pro irácký režim Saddáma Husajna. Slovenští vojáci ze společné česko-slovenské jednotky v Kuvajtu mají podle premiéra tak "široký mandát", že by jejich případné nasazení do bojových akcí nevyžadovalo další posvěcení parlamentem. Premiér však předpokládá humanitární nasazení a nepočítá ani s rozšířením slovenské vojenské účasti v oblasti. Vláda též povolila přelety spojeneckých letadel a tranzit amerických jednotek po slovenských silnicích a železnicích.