"Naším hlavním cílem je upevnit povědomí o nových klíčových postavách EU a jasně ukázat význam funkce stálého předsedy Rady, kterou vytvořila Lisabonská smlouva," citoval španělského premiéra José Luise Zapatera tamní deník El Mundo.
Ve vedení Unie nejsou Španělé žádnými nováčky. Do předsednického křesla usedají od svého vstupu do společenství před třiadvaceti lety už počtvrté. Ovšem i přes jejich zkušenosti pro ně tento semestr nebude úplně jednoduchý.
Jeden z hlavních úkolů, který bude Madrid řešit, je boj s doznívající ekonomickou krizí. Španělé by v průběhu předsednictví měli pomoci vést evropské ekonomiky zpátky k "rozumné" rozpočtové politice.
POČTVRTÉ V ČELE EVROPY- Od svého vstupu do EU v roce 1986 předsedal Madrid bloku členských zemí už třikrát. - Poprvé v prvním semestru roku 1989, podruhé od července do prosince 1995. - Naposledy vedl EU před osmi lety, od ledna do června 2002, kdy ve většině států tehdejší EU začala platit společná měna Euro. |
Jenže paradoxně zrovna země dona Quijota se potýká s vysokým rozpočtovým deficitem, který letos překoná deset procent (podle unijního paktu stability a růstu by neměl přesáhnout tři procenta).
Španělsko navíc bojuje s vysokou nezaměstnaností. Bez práce je v šestačtyřicetimilionové zemi zhruba dvacet procent obyvatel, což je staví na přední příčku v evropské Sedmadvacítce.
Druhým úkolem, který hodlá devětačtyřicetiletý Zapatero se svým týmem splnit, bude snaha o "sžítí" členských států s reformní Lisabonskou smlouvou, jež po dlouhých průtazích vstoupila v platnost minulý měsíc, tedy téměř o rok později od původního plánu.
Dva kohouti na jednom smetišti, fungování EU se mění
Jedna z nejvýraznějších změn, kterou dokument nahrazující osm let platnou smlouvu z Nice přináší, je v příchodu nových tváří do čela EU. A to stálého předsedy neboli "unijního prezidenta" v podobě Belgičana Hermana van Rumpuye a společné ministryně zahraničí Britky Catherine Ashtonové.
Vrcholné schůzky EU tak v příštích dvou a půl letech povede někdejší belgický premiér, ale španělský předseda vlády nezůstane v době předsednictví úplně stranou. Na základě gentelmanské dohody bude řídit summity EU s třetími zeměmi. A Madrid si jich naplánoval celý tucet. Zapatero se tak setká kupříkladu se zástupci Ruska, USA, Japonska, Kanady, Pákistánu nebo Maroka.
Za zády mu ale bude sedět hraběnka Ashtonová, která se funkce nevyšší představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiky ujala v prosinci. A sledovat bude i třetí prioritu, kterou si Madrid vytyčil - rozvoj v oblasti zahraniční politiky. Španělské předsednictví totiž stojí o prohloubení spolupráce s Latinskou Amerikou. Podporovat bude zřejmě hlavně otevírání politické debaty s komunistickou Kubou.
Na domácím poli se budou Španělé snažit o to, aby se občané Evropské unie více začlenili do rozhodování a aby se zvýšila spolupráce mezi unijními institucemi a běžnými lidmi. Věnovat se budou otázce nerovnosti mužů a žen a řešení násilí na partnerech druhého pohlaví.
