Podle listu La Vanguardia byli nejméně dva demonstranti zadrženi. Zatím není jasné, zda při střetech demonstrantů s policisty došlo k nějakým zraněním, napsala agentura Reuters.
Odpor přitom nepřichází jen od lidu, ve stejný den vyzvala drtivá většina z téměř tisícovky katalánských starostů centrální vládu v Madridu, aby regionu na severovýchodě Španělska přiznala právo na sebeurčení.
Starostové po jednání s katalánským premiérem Quimem Torrou v Barceloně podepsali dokument, ve kterém požadují dialog s Madridem a propuštění politických vězňů, za něž považují nedávno odsouzené katalánské politiky.
Setkání bylo podle agentury Reuters začátkem dne protestů, které svolaly dvě velké separatistické organizace. „Vaše přítomnost je známkou nutné jednoty, kterou potřebujeme proti represi udržet,“ prohlásil Torra do výkřiků za nezávislost. Dokument podepsalo 814 z 947 starostů.
Policie účast na sobotních protestech odhadla na 350 tisíc lidí. Řada demonstrantů nesla katalánské vlajky a transparenty se slogany jako „Vězení není řešení“ či „Svobodu pro politické vězně“.
Nepokoje v Katalánsku vypukly v polovině října, když španělský nejvyšší soud vynesl vysoké tresty vězení pro katalánské politiky za neústavní referendum o nezávislosti regionu z roku 2017.
KOMENTÁŘ: Autonomní Katalánsko, bolavý vřed Španělska |
Torra v rozhovoru s Reuters z minulého týdne vyzval Madrid, aby s ním zahájil rozhovory o možném konání druhého referenda o nezávislosti regionu. Všechny hlavní španělské strany, včetně vládních socialistů, však opakovaně osamostatnění regionu odmítají. Budoucnost Katalánska je ale jednou z ústředních otázek nadcházejících předčasných parlamentních voleb plánovaných na 10. listopadu.
Sami Katalánci však nejsou ohledně nezávislosti zajedno. V neděli se má v Barceloně uskutečnit pochod zastánců jednotného Španělska, jehož se mají zúčastnit i představitelé dvou hlavních středopravicových stran Ciudadanos a Lidové strany.
