Z Iráku už podle Zapatera odešla brigáda Plus Ultra II, která tu operovala od prosince.
V zemi zůstávají jen logistické a podpůrné jednotky, které zajištují španělský odchod. Podle listu El Pais je to asi 900 vojáků.
Premiér Zapatero oznámil úmysl stáhnout se z Iráku krátce po vítězství socialistů v březnových volbách. Španělsko tehdy prožívalo strach a smutek po atentátech na nádražích v Madridu, k nimž se přihlásila teroristická organizace Al-Kajda.
Španělé působili v konfliktní oblasti kolem iráckého města Nadžaf. Americké velení koaličních vojsk ujišťovalo, že se je podaří rychle nahradit. Americký prezident George Bush přesto Španěly kritizoval a jejich rozhodnutí označil za předčasné.
Odborníci upozornili na nebezpečí, že by Španělé mohli povzbudit k odchodu z Iráku některé váhavější státy. Zpáteční kurs nasadilo 370 vojáků z Hondurasu, předčasně odejít by měly také tři stovky příslušníků z Dominikánské republiky.
Vojenskou přítomnost v Iráku zřejmě neobnoví ani Kazachstán či Honduras. Ze země odešla také armáda Nikaraguy.
| KOALIČNÍ VOJÁCI V IRÁKU |
| USA (136 000), Velká Británie (11 000), Itálie (2700), Polsko (2400), Ukrajina (1600), Španělsko (1300), Nizozemsko (1100), Austrálie (1000), Rumunsko (730), Jižní Korea (675), Japonsko (550), Dánsko (496), Bulharsko (470), Thajsko (443), Honduras (370), Salvador (360), Dominikánská republika (300), Maďarsko (300), Singapur (200), Mongolsko (180), Ázerbájdžán (150), Norsko (150), Portugalsko (121), Lotyšsko (120), Litva (105), Filipíny (95), Česko (92), Slovensko (80), Gruzie (70), Albánie (70), Nový Zéland (60), Kazachstán (30), Makedonie (28), Moldavsko (25) |
