Dosud se o počtu obětí, které spočívají ve španělském Údolí padlých nedaleko Madridu, vedly pouze dohady. Místo, kde může být pohřbeno až šedesát tisíc lidí, si pohlaváři frankistického režimu původně zvolili k vybudování památníku fašismu a totalitarismu.
Skalní baziliku, v níž je pochovaný diktátor Francisco Franco i zakladatel španělské fašistické strany José Antonio Prima de Rivera, budovali zajatí republikáni od roku 1940 osmnáct let.
Zprvu v chrámu a okolí frankisté pohřbívali jen příslušníky svého tábora, o nichž vedli záznamy, takže je úřady později snadno identifikovaly.
Později zde začali pohřbívat ostatky padlých z obou táborů z bojišť po celé zemi. A počet pohřbených republikánů podle některých názorů přerostl počet frankistů.
Až v 21. století se se Údolí padlých "depolitizovalo"
Po pádu frankistického režimu v roce 1975 význam památníku španělské vlády postupně snižovaly. V roce 2007 přijali poslanci zákon, jenž rehabilitoval oběti frankismu a změnil Údolí padlých v památník všech obětí občanské války.
Zbývající frankisté na místě každý rok 20.listopadu pořádali vzpomínkovou slavnost k výročí úmrtí Franka v roce 1975, kněz baziliky však nedávno oznámil, že se k tomuto výročí už mše sloužit nebudou.
Identifikace pomůže pozůstalým
Identifikace ostatků uložených v údolí má mimo jiné sloužit k tomu, aby si lidé mohli pozůstatky svých příbuzných odvézt a pohřbít soukromě.
Během občanské války v letech 1936 až 1939 a následné diktatury zahynulo přes půl milionu lidí, včetně řady cizinců, kteří pomáhali na obou stranách. V rámci interbrigád na republikánské straně bojovali i Čechoslováci.
