Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) může být letos nemocných až tisíc. Řekl to v České televizi. Od začátku roku do pátku 21. března už onemocnělo 360 lidí, uvedla ČT. Loni to bylo 203 za celý rok.
Nejnovější data z laboratoří ukazují, že nemalá část populace už vůči spalničkám imunní není. „Více než jedna třetina lidí se zdokumentovanou vakcinací, ať už jednou, nebo dvěma dávkami, nemá v současné době dostatečnou hladinu protilátek,“ říká Aneta Medonosová z laboratoře Synlab, kde si jen do poloviny března nechalo změřit hladinu protilátek více než dva tisíce lidí. To je pětašedesátkrát více než o dva roky dříve.
Mnohem větší zájem je i o vlastní vakcinaci. Třeba očkovací centra společnosti Avenier, která má po celé republice jedenadvacet poboček, evidují nyní více než desetinásobný zájem.
Vakcíny začíná být nedostatek
Co jsou spalničky?Infekční onemocnění začíná podobně jako nachlazení horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech se objeví bělavé tečky se zarudlým okolím a po několika dnech se přidá červená vyrážka, která začíná vzadu na krku a šíří se na obličej, břicho i končetiny. Očkování proti spalničkám bylo v republice zahájeno v roce 1969. Starší ročníky, pokud nákazu prodělaly, by měly být imunní. Imunita vzniklá očkováním v dětství ale postupně slábne. V letech 1970 až 1975 se aplikovala jen jedna dávka spalničkové vakcíny, a tudíž ochranu u těchto ročníků nelze po tak dlouhé době považovat za dostatečnou. |
Poptávka po kontrole hladiny protilátek a následně po vakcinaci však není jen od dospělých. Stále více mění svůj názor i rodiče, kteří donedávna svoje potomky očkovat odmítali. „Přicházejí i rodiče se staršími dětmi, kteří to předtím vůbec nechtěli,“ potvrzuje epidemiolog Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity a odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier. S rozpínající se nemocí, která už zasáhla kromě Karlovarského kraje celé území republiky, se však podle Maďara rovněž mění i přístup rodičů, kteří děti sice očkovat nechávají, ale třeba první dávku vakcíny z období mezi 13. a 18. měsícem věku dítěte posouvají na nejzazší možný termín. Teď naopak tlačí na to, aby dítě objednali co nejdříve.
Zájem mají také lékaři. „Narostly objednávky z nemocnic. U nich lze opravdu předpokládat, že vakcíny budou primárně použity pro potřeby nemocničního personálu,“ potvrzuje manažer Avenieru Petr Řeha.
Lékaři však upozorňují, že vakcína kvůli zvyšující se poptávce není tak snadno dostupná. Ještě donedávna totiž nikdo moc nepočítal s tím, že by měly být zásoby pro někoho jiného než pro děti.
„Byli jsme informováni, že jestli si chceme objednat deset vakcín, můžeme dostat jen pět,“ popisuje svoji zkušenost zlínský praktický lékař pro dospělé Lubomír Nečas.
Dočasný nedostatek vakcín potvrdil i epidemiolog Maďar, situaci se ale podle něj už povedlo vyřešit. Objednaly se zásoby od jiného výrobce a tato vakcína v Česku podle něj k dispozici je.
V počtu případů spalniček vede jasně Praha. Za ní je Moravskoslezský kraj, následuje Pardubický. V posledním zmíněném už zakusili, jak nepříjemné může být, když větší množství lidí přijde nevědomky do kontaktu s nemocným. 75 tamních hasičů je nyní v třítýdenní karanténě, kterou nařídila hygienická stanice. Všichni hasiči totiž byli na školení spolu s instruktorem, který byl spalničkami nakažen. Podle mluvčí pardubických hasičů Venduly Horákové naštěstí sbor není úplně paralyzovaný. Stav přirovnala k létu, kdy část zaměstnanců čerpá dovolenou.
Kvůli spalničkám musel omezit výrobu začátkem března i trutnovský Siemens. Dvacet lidí tam infekcí onemocnělo, další asi čtyři stovky byly testovány na hladinu protilátek.
Může za to odmítání očkování
Důvodem stále vyššího výskytu spalniček je podle odborníků nedostatečná proočkovanost dětí a klesající hladina protilátek u očkovaných lidí. Nejvíc případů, přes devadesát onemocnění, eviduje Státní zdravotní ústav podle posledních dat u lidí mezi 35 až 45 lety, přičemž asi polovina z nich v dětství dostala jen jednu dávku.
Nakažlivější než chřipka● Spalničky jsou vysoce nakažlivé. Pokud člověk přijde do kontaktu s nemocným, je u něj několikanásobně větší pravděpodobnost přenesení infekce než u chřipky. Projevují se vysokou horečkou, kašlem, zánětem spojivek a bělavými tečkami se zarudlým okolím v dutině ústní. Vyrážka se obvykle objevuje čtvrtý den při horečce. ● Případy spalniček nenarůstají jen v Česku. Letos k nám cizinci přivezli 19 případů, deset jich bylo z Ukrajiny. Právě na Ukrajině čítají desítky tisíc nemocných, pro některé se spalničky staly smrtelnými. ● Nemoc se šíří také třeba v Rumunsku, Srbsku či Francii. Za podmínku spolehlivé kolektivní ochrany se považuje 95 procent proočkované populace dvěma dávkami. ● Momentálně ji splňuje pouze šest evropských států – Chorvatsko, Island, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko. ● V případě, že člověk přijde do styku s nemocným, může se ještě uchránit následným očkováním. Vakcína je účinná do 72 hodin po kontaktu. |
Rastislav Maďar doporučuje každému, kdo se narodil v 70. letech, kdy se používala jedna dávka vakcíny, aby se nechal rovnou přeočkovat. Očkovat se totiž jako první začaly děti narozené v roce 1968. Předpokládá se, že většina lidí narozených dříve spalničky prodělala, a má proto celoživotní imunitu. „Už jsme ale očkovali sestřičku, která přišla do kontaktu s nemocným a byla ročník 1966,“ podotýká Maďar. Lidé narození v 80. letech by se podle něj měli nechat vyšetřit na protilátky. To stojí asi 700 korun. Ceny samotného očkování se pak liší podle toho, jestli jde člověk do očkovacího centra, nebo k praktickému lékaři. Přijde zhruba na 800 až 1 000 korun.
Samotná vakcína jen proti spalničkám v Česku k dispozici není, pouze trivakcína ještě proti příušnicím a zarděnkám. „Monovakcína je v Evropě registrována pouze ve Švýcarsku a je indického původu,“ dodává epidemiolog.
Nemoc se však dál šíří i mezi zdravotníky, naposledy krajská hygienická stanice nařídila mimořádné očkování zdravotníků také v jedné z nemocnic v Plzeňském kraji. Do kontaktu s ohniskem nákazy se tam dostaly desítky lidí. V únoru bylo stejné opatření vyhlášeno ve vinohradské nemocnici v Praze.
Ve velké míře se o testování hladiny protilátek zajímají i praktičtí lékaři. Stejně jako zdravotníci v nemocnicích jsou totiž často prvními, kdo se s nemocnými potkají. Testování jim už v první polovině února doporučila i hlavní hygienička Eva Gottvaldová s tím, že jejich vyšetření je hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Výskyt spalniček v krajích ČR
„Odběr materiálu a vyšetření protilátek je možné uhradit v případě, že k tomu existují objektivní důvody, například daná osoba byla vystavena riziku nákazy a tento zdravotní výkon je pojištěnci indikován k tomu příslušným lékařem,“ sdělilo MF DNES ministerstvo zdravotnictví.
Jenže Všeobecná zdravotní pojišťovna to vidí jinak a k úhradě se nemá. V dopise jednomu z lékařů to uvedl ředitel odboru zdravotní péče regionální pobočky Ostrava Michal Vojáček. „Úhradu testů protilátek ani případného očkování v této souvislosti z prostředků veřejného zdravotního pojištění provést nelze,“ napsal.
Nicméně z vyjádření, které MF DNES poskytlo ministerstvo a následně i pojišťovna, je zřejmé, že se oba subjekty sice odvolávají na stejný paragraf zákona o veřejném zdravotním pojištění, každý ale na jiný odstavec. Přesto z vyjádření oslovených lékařů je patrné, že s proplacením testu na protilátky od pojišťovny počítají.
Testujte všude
Ministerstvo zdravotnictví nyní žádná mimořádná opatření nechystá. Jediným opatřením tak zůstává doporučení na přeočkování zaměstnanců všech zdravotnických zařízení, která pod ně spadají. V podobném duchu se o něco dříve obrátila hlavní hygienička na prezidenta České lékařské komory Milana Kubka s žádostí o spolupráci při vyšetřování protilátek. Konkrétně u pracovníků na odděleních pediatrie, dermatovenerologie, na infekčních odděleních, na urgentních příjmech a u lékařů v první linii kontaktu s pacienty – tedy u praktiků.
„Znalost hladiny protilátek u jednotlivých zdravotníků umožní rozumné nastavení protiepidemických opatření,“ dodal mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Brodský.
Spalničky jsou velkým problémem v ČR, řekla v Rozstřelu odbornice:
