"Pro dítě je právo na slyšení důležité v tom, že mu dává pocítit, že není objektem a pasivním pozorovatelem událostí, ale že je důležitým subjektem práva a také účastníkem řízení," uvedla ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
Soud konkrétně řešil spor, ve kterém otec převedl na své dvě děti nemovitost. Převod u soudu úspěšně zpochybnila soukromá firma, které otec dlužil peníze. Okresní soud v Mladé Boleslavi dětem v řízení přidělil kolizního opatrovníka, jímž byl orgán sociálně-právní ochrany dětí, v tomto případě mladoboleslavský magistrát.
Děti, jimž bylo tehdy 9 a 16 let, se soudních jednání neúčastnily, dokonce o nich nebyly ani vyrozuměny. Opatrovník pak vůbec nepodal odvolání proti verdiktu, který vyhověl soukromé firmě.
Okresní soud musí spor řešit znovu, a měl by brát větší ohled na názor dětí. "Podle Ústavního soudu by bylo mnohem vhodnější a spíše by odpovídalo sledovanému cíli, pokud by byl jako opatrovník ustanoven advokát," řekla Šimáčková. Úředníci specializovaní na ochranu dětí totiž nemají patřičnou právní kvalifikaci například pro vedení majetkového sporu.
Soudkyně ale zdůraznila, že právo dítěte být slyšeno a přítomno řízení, které se jej týká, není absolutní. Může tomu bránit nízký věk nebo závadný obsah řízení. Případné omezení práv však musí být vždy řádně odůvodněno s ohledem na nejlepší zájem dítěte, zdůraznila Šimáčková.
