Karl Münter se 1. dubna 1944 zúčastnil masakru v severofrancouzském městečku Ascq a krajně pravicová scéna v Německu ho považovala za žijící ikonu.
Muž čelil od července obvinění, že v rozhovoru s časopisem veřejnoprávní televize ARD Panorama zlehčoval nacistické zločiny a masakr v městečku Ascq.
„Když muže zatknu, mám za něj zodpovědnost, když ale utíkají, mám právo je zastřelit,“ řekl v rozhovoru, v němž také prohlásil, že obětí vůbec nelituje.
Při masakru v Ascq jednotky SS povraždily v odplatě za akci francouzského odboje 86 francouzských civilistů. Münter se coby člen divize SS Hitlerjugend na masakru osobně podílel, za což ho francouzský soud v roce 1949 v nepřítomnosti odsoudil k trestu smrti. Ten však nebyl vykonán, neboť německá ústava neumožňuje vydávat občany do cizích zemí a podle francouzského práva se trest po dvaceti letech promlčuje.
Münter také v rozhovoru pro ARD zpochybnil počet židovských obětí za holokaustu.
Bývalý člen SS podle deníku Hildesheimer Zeitung ještě v posledních měsících udržoval kontakty s krajní pravicí.