Soudci by totiž rádi o řadě "svých" záležitostí také sami rozhodovali. Nelíbí se jim například, že ministerstvo samo jmenuje, nebo jako jediné navrhuje prezidentovi předsedy a místopředsedy soudů. Vidí v tom způsob nátlaku na justici.
Větší pravomoci chtějí také v rozdělování peněz. Jako odměnu slibují větší nezávislost soudců.
Ministerstvo spravedlnosti prý připraví návrh nového zákona během několika týdnů a jednání budou pokračovat na podzim. Podle Nečase i soudců pomůže případné zřízení rady zlepšit komunikaci mezi exekutivou a justicí.
Soudci nechtějí jen radit
Podle Nečase by vláda mohla o řadě problémů soudnictví rozhodovat kvalifikovaněji, pokud by existoval vrcholný justiční orgán, s nímž by mohla konzultovat. "Vláda by tyto věci dělala s větší znalostí, protože by měla stanovisko nejvyšší rady soudnictví," uvedl Nečas po jednání se zástupci justice.
Nejvyšší rada soudnictví by v představách soudců ale mohla mít víc pravomocí než jen poradní hlas. Podle Nečase je ale třeba hledat politicky průchodné řešení. Předáci justice pokládají dnešní schůzku, první svého druhu, za dobrý předpoklad pro další jednání. "Dohodli jsme se na tom, že to je první základní kámen cesty, na jejímž konci má být nejvyšší rada soudnictví v plnohodnotném smyslu slova," řekla Brožová. Blíže ale výsledek hodnotit nechtěla.
Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila by jeho úřad bral názory rady s vážností. "Málokterý rozumný ministr opomene stanovisko takto významného orgánu a půjde proti němu. Takto vzniklý orgán bude fakticky výrazně ovlivňovat personální politiku justice," uvedl Pospíšil.
