Podle znění amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem by si lidé zapojení do kauz, jichž se Klausův pardon týká, s čistým rejstříkem odnesli také spoustu dříve zajištěných peněz či majetku.
V mnoha kauzách byl obviněným obstaven majetek, z nějž se měla hradit škoda. Jenže kvůli amnestii tato zástava padá a majetek by se jim měl vrátit.
Žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Praze to odmítají, a proto už poslali v několika velkých kauzách, na které se vztahuje amnestie, žádost k pražskému městskému soudu, aby rozhodl o takzvaném zabrání majetku.
Tohoto institutu lze podle zákona použít v případech, kdy z nějakého důvodu nelze pachatele stíhat nebo odsoudit. A tím může být právě amnestie.
"Žádosti o zabrání jsme podali soudu ve všech kauzách, kde byl nějaký majetek zajištěn. Jsme přesvědčeni, že pocházel z výnosů z trestné činnosti, nechceme se s jeho vrácením jen tak smířit," potvrdil Radim Daňhel, šéf odboru závažné hospodářské kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Dostane zpět areál za tři čtvrtě miliardy?
Jeden z největších majetků se podle informací MF DNES měl vrátit například bývalému obchodnímu řediteli Čepra Martinu Pechanovi, respektive s ním spojené firmě Tukový průmysl.
Přes ni se Pechan údajně podílel na daňovém úniku při dovozu pohonných hmot ve výši 2,8 miliardy korun, nyní však byl amnestován. Stát měl například v zástavě firemní komerční areál v Praze, jehož hodnota se údajně pohybovala kolem tři čtvrtě miliardy korun.
Na počet položek bylo obstaveno nejvíce majetku v kauze fotbalového bosse Františka Chvalovského, který byl nepravomocně odsouzen za podvody v Komerční bance.
Soudce pražského městského soudu Kamil Kydalka potvrdil, že žádost o zabrání majetku už dostal a soud se jí bude zabývat.
Upozorňuje však, že v případě souhlasu tento majetek propadá státu. Je tedy otázka, jak by se stát poté rozdělil s dalšími poškozenými zkrachovalých fondů či bank. Ministr Pavel Blažek ve čtvrtek nicméně ujistil, že stát chce poškozeným v amnestovaných kauzách pomoci.
