Jedenáct soudců trestního kolegia Nejvyššího soudu a čtyři soudci Obvodního soudu pro Prahu 5 žádali, aby se plat počítal výhodnějším způsobem podle služebního zákona. Senáty brněnského krajského a pražského městského soudu jim vyhověly.
Nadřízení soudců však podali dovolání k Nejvyššímu soudu. Poukazovali na to, že jejich podřízeným nemůže být zvýšen plat na základě služebního zákona. Ten se totiž vztahuje jen na členy bezpečnostních složek jako jsou hasiči a policisté.
Senát občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu dovolání předsedů brněnského a pražského soudu vyhověl. "Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání předsedů jsou právně opodstatněné a soud musí opět přezkoumat právní kvalifikaci věci," řekl iDNES mluvčí soudu Aleš Pavel.
Případ se tak vrací k novému projednání u Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Praze.
"Nejvyšší soud shledal, že aplikace služebního zákona není možná pro výpočet platu soudce. Soudci jsou totiž vůči státu v zaměstnaneckém, nikoli služebním poměru," upozornil Pavel.
V kauze figuruje i soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 Martin Šalamoun. Tomu hrozilo odvolání z funkce pro podjatost, protože sám rozhodoval spor svých kolegů o vyšší platy. Podle kárného senátu sice pochybil, ale ne závažně, aby musel být potrestán. - více zde
Rozsudek Nejvyššího soudu tak zatím zažehnal vlnu podobných žalob na vyšší platy. Pokud by totiž Nejvyšší soud precedenčním výrokem soudcům vyhověl, stát by podle ministerstva spravedlnosti mohl přijít o tři miliardy až pět miliard korun.
