"Stejný model, jaký navrhujeme, funguje v patnácti evropských státech. Je mezi nimi třeba i Velká Británie, Belgie nebo Holandsko," řekl Jan Sváček, předseda Městského soudu v Praze.
"Právě v Holandsku se tak podařilo dvojnásobně zrychlit projednávání soudních spisů," dodal.
Soudci si představují, že justici by spravovala nezávislá instituce - nejvyšší soudcovská rada, která by byla podřízená přímo poslancům. Tvořili by ji sami soudci, kteří by převzali část pravomocí, jež má nyní ministerstvo spravedlnosti.
Rada by se starala třeba o justiční budovy či personální politiku. Právě ta je jedním z důvodů, proč předsedové krajských soudů o změně uvažují.
"Od roku 1989 se ve funkci ministra spravedlnosti vystřídalo čtrnáct lidí. Personální situace v justici je ale stále špatná. Věříme, že bychom ji řešili lépe," podotkl Sváček.
Politikům se nápad nelíbí
U politiků ale nápad odezvu příliš nenašel. Ministr spravedlnosti Pavel Němec soudcům odepsal, že navrhovaná změna není nyní na místě.
"K řešení situace v justici by to nepomohlo," uvedl Němcův mluvčí Petr Dimun. "Jsme ale schopni se se soudci domluvit na zvýšení jejich pravomocí, aniž by musela kvůli tomu vzniknout samostatná instituce. Mohli by třeba víc rozhodovat o svých financích," dodal.
Pro návrh soudců není ani Jiří Pospíšil, stínový ministr spravedlnosti za ODS. "Mám k tomu rezervovaný přístup. Soudcovská samospráva délku projednávání případů nevyřeší," řekl.
Podobný názor má i bývalý ministr spravedlnosti a současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
"V Evropě se používají dva způsoby řízení justice. Ten, který využíváme nyní a ten, který navrhují soudci. Oba mají své pro a proti. Nejsem odpůrcem toho druhého, nemyslím však, že by to byl lék na současné problémy české justice," dodal.
