Obhájce Jan Linda se opírá o stanovisko náměstka ministra financí Vladimíra Rudlovčáka, podle něhož Lizner nebyl a ani nemohl být veřejným činitelem. Rudlovčák argumentuje tím, že někdejší klíčový muž kuponového experimentu neměl pracovní smlouvy uzavřeny s ministerstvem, ale s Centrem kuponové privatizace a Střediskem cenných papírů. Státní zástupkyně ani soudci si už dnes přesně nevzpomínají, zda měli při rozhodování o Liznerově osudu Rudlovčákovo vyjádření v rukou. Nemyslí si však, že by verdikt soudu mohlo zvrátit. "Pan Rudlovčák není kompetentní k tomu, aby posuzoval, kdo je či není veřejným činitelem. To je výhradně věcí policie, státního zastupitelství a soudu," řekla žalobkyně Eva Zářecká, jejíž úřad během procesu překvapivě rozšířil obžalobu Liznera i o trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele. Zářecká dodala, že z vyšetřovacího spisu vyplynulo, že Lizner skutečně veřejným činitelem byl. "Měl z titulu své funkce takové pravomoci, že jím nemohl nebýt," uvedla žalobkyně. Prakticky totéž prohlásil soudce Radek Hartman, který Liznera soudil. S názorem státního zastupitelství se ztotožnili nejen dva soudci, kteří o Liznerovi rozhodovali, ale i ministerstvo spravedlnosti. To zamítlo stížnost obhájce Jana Lindy, který napadl nejen výši trestu svého klienta, ale i verdikt o jeho vině. Naopak vyšetřovatel causy Josef Palík obvinil někdejšího šéfa Centra kuponové privatizace a Střediska cenných papírů pouze z korupce. "Nedospěl jsem k právnímu názoru, že by byl veřejným činitelem. Víc k tomu nechci říkat," řekl nyní Palík. Obvodní soud teď prozkoumá návrh obhájce Lindy a rozhodne, jestli proces s Liznerem obnoví. Zatím však není jasné, kdy toto rozhodnutí padne, protože Linda svoji žádost poslal soudu teprve v úterý.
- pondělí 7. prosince 1998
