Nepodmíněné tresty od osmi měsíců do jednoho roku vězení před 38 lety vyslechli básník Ivan Martin Jirous, první polistopadový primátor Prahy Jaroslav Kořán, literát a výtvarník Eugen Brikcius a spisovatel Jiří Daníček.
Soud nyní konstatoval, že chování Jirouse s Kořánem nenaplnilo znaky trestného činu hanobení národa a rasy, za který byli odsouzeni. Výtržnictví, kterého se dopustila celá čtveřice, se skutečně stalo. "Společenská nebezpečnost ale nebyla natolik závažná," uvedla mluvčí soudu Dana Haisová.
Jirous už dříve v České televizi popsal, jak se celá událost odehrála. "Zpívali jsme mimo jiné píseň Stáli sokolíci v aktuální úpravě ‘zahnat Rusy vrahy do pekel, kam patří‘. Vedle od stolu se ozval chlápek, že jsme špinaví vlasatci, a my jsme mu zase řekli, že je holohlavej bolševik. Byl to kapitán StB, pan Holub," uvedl.
Podle stížnosti ministra Pospíšila porušila komunistická justice zákon, neboť jednání odsouzených nedosáhlo potřebného stupně společenské nebezpečnosti.
Původní spis spláchly povodně
Nejvyššímu soudu chyběl původní spis k případu, patřil totiž k těm, které v roce 2002 poškodily povodně. K dispozici měl jen rozsudky obvodního a městského soudu od státního zastupitelství. "Tam jsou velmi pečlivě zaznamenány například i tehdejší svědectví," řekla iDNES.cz mluvčí soudu Dana Haisová.
"Nejvyšší státní zastupitelství od nás tyto kopie mělo. Nejvyššímu soudu jsme ale cokoli ze spisu odmítli zaslat. Originály poskytnout nemůžeme a kopírování by vedlo k jejich zničení. To podle zákona o archivnictví nemůžeme dopustit," vysvětlil Petr Kreuz z Archivu hlavního města Prahy.
Spisy voda velmi poničila. Například rozhodnutí prvoinstančního soudu je nyní prakticky nečitelné. "Celý spis je ale významným svědectvím a patří k těm, které budou restaurovány. Ukázalo se ale že restaurovat současné materiály je těžší, než je tomu u listin starých například pět set let," řekl Kreuz.
Restaurovaný spis by měl být k dispozici nejen úřadům, ale všem badatelům na konci roku. Podle Kreuze tam najdou například to, že podle tehdejších záznamů zněla v hospodě jiná protiruská píseň: "Bolševiku, dej mi píku, já tě píchnu do pupíku."
