Masakr bosenských muslimů ve Srebrenici v roce 1995 naplnil podstatu genocidy, konstatoval Mezinárodní soudní dvůr. Verdikt však zní: Bělehrad sice masakru nedokázal zabránit a ani nepotrestal jeho viníky, ale přímou zodpovědnost za genocidu nenese.
"Soud dospěl k rozhodnutí, že akt genocidy ve Srebrenici nemůže být připisován zodpovědným srbským orgánům," prohlásila předsedkyně tribunálu Rosalyn Higginsová. Komplikovaný rozsudek četla skoro dvě hodiny.
Soud při této příležitosti také vytkl Bělehradu, že dost nespolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Ten stíhá lidi, kteří se za války dopustili válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Pár dní, pár tisíc mrtvých
Srebrenica se stala otřesným symbolem bosenské války, během níž v letech 1992 až 1995 zahynulo na 200 tisíc lidí. Bosenskosrbské jednotky tehdy za bezmocného přihlížení nizozemských příslušníků sil OSN vyvraždili během několika dní až osm tisíc muslimských mužů a chlapců.
Verdikt je poměrně překvapivý. Očekávalo se totiž, že tribunál Srbsko z vyhlazování bosenských muslimů usvědčí. V takovém případě by šlo o přelomový rozsudek, protože by byl za genocidu poprvé odsouzen celý stát.
Bosně a Hercegovině, která dala k procesu podnět už v roce 1993, by tak podle práva náležely od Bělehradu miliardové kompenzace. Ovšem nedostala by nespíš vůbec nic. Srbové už předem ohlásili, že verdikt neuznají, a soudní dvůr nemá prostředky, jak je k tomu donutit.
Srbský prezident Boris Tadič nicméně v reakci na dnešní verdikt vyzval své zákonodárce, aby přijali rezoluci, jež by téměř dvanáct let starou etnickou čistku odsoudila.
Klíčoví zločinci unikají
Mezinárodní soudní dvůr je nejvyšší soudní instancí OSN. Sídlí v nizozemském Haagu, stejně jako zmíněný Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii. Ten klasifikoval srebrenické události jako genocidu už dříve.
Obvinil z ní mimo jiné tehdejšího předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče a vojenského velitele generála Ratko Mladiče. Oběma se zatím daří před spravedlností unikat.
