Senát znojemského soudu pod vedením soudce Miroslava Nahodila neměl lehké rozhodování. Po celý den se snažil zjistit, jak se stala tragická událost, která si vyžádala jeden život a 38 raněných.
Cestující se vesměs shodli v jednom: starý patrový neoplan ani způsob jízdy v nich nevyvolávaly pocit bezpečí. „Řidič jel místy hodně riskantně, navíc nedodržoval bezpečné vzdálenosti od ostatních vozidel,“ uvedla Dagmar Tisovská, která sice z nehody vyvázla jen s lehčími zraněními, ale s trvalou psychickou újmou. Její třiadvacetiletá dcera totiž jako jediná nehodu nepřežila.
Opak tvrdil obviněný řidič, druhý řidič a průvodce z cestovní kanceláře, která na cestu využívá služeb ČSAD Tišnov. Její zaměstnanec Jež je zkušeným řidičem, pro svoji spolehlivost často vyhledávaný různými organizacemi. „Doposud na mě chodily vždy pochvalné dopisy za způsob jízdy. Firmy či školy si mě speciálně žádaly, abych je vozil,“ hájil se. Za celou svoji kariéru neměl vážnější incident. „Snažil jsem se jen zabránit střetu tak, jak jsem podobným způsobem zabránil střetům již mnohokrát v minulosti.“
Verdikt soudu jej proto nemile překvapil. „Bylo to jednostranně zaměřeno proti mně,“ komentoval. Podle obhájce Vojtěcha Hrozy řidiči nezbývá nic jiného než se odvolat. „Dokazování bylo neúplné a zůstala řada nevysvětlených otázek,“ tvrdí Hroza.
Rozsudek zklamal i matku usmrcené dívky, která řidiče od počátku za tragédii vinila. „Trest na spodní hranici nepovažuji za adekvátní. Na druhou stranu jsem ráda, že se hlavní líčení konalo,“ uvedla.
S rozsudkem byla spokojená snad jen státní zástupkyně Lenka Peroutková. „Jsem ráda, že soud vyhověl v našem návrhu uznání viny. Je ale nutné přihlížet i k polehčujícím okolnostem. Závěr znaleckého posudku totiž hovoří o snížení účinnosti brzd, což obžalovaný nemohl předvídat,“ řekla po rozsudku. Uznala i projevenou lítost řidiče nad tragickými následky.
Soud v pondělí konstatoval, že nehodu zčásti zavinil i řidič mazdy, do kterého autobus při předjíždění narazil. A to tím, že dostatečně nesledoval provoz ve zpětném zrcátku. V krvi měl navíc 0,42 promile alkoholu.
|
Řidič má obhájce, ale já zůstala sama, říká matka oběti |
|
Před osudnou havárií byla Dagmar Tisovská úspěšnou podnikatelkou. Dnes je v invalidním důchodu. Sama tragickou nehodu u Znojma přežila, její dcera Kateřina však za riskantní jízdu řidiče zaplatila životem. "Dceři bylo třiadvacet, zrovna končila studium na filozofické fakultě v Ostravě. Než jsme jeli na dovolenou, vrátila se z tříměsíčního studia v zahraničí," popisuje drobná žena. V současnosti chronicky trpí posttraumatickým stresovým syndromem, hrůzné zážitky z nehody se jí stále vrací. Po tragédii se snažila dopátrat příčin neštěstí, narážela však stále na úřednické bariéry. "Jako poškozená jsem nebyla informována ani policií, ani státním zastupitelstvím o tom, jak šetření probíhá. Všechno jsem si zjišťovala sama osobními návštěvami a nahlížením do spisů," uvedla. Dagmar Tisovská se stále snaží domoci se odškodnění za vše, co jí nehoda způsobila. "Jsem bez peněz v invalidním důchodu, nikoho nezajímám. Chudáček oběť řidič. Má právo na obhájce, ale postižený zůstává úplně sám," přiblížila. Je to prý praxe, kterou člověk pozná, až když se do takové tísnivé situace dostane. "Předtím si představuje, že soudy fungují bezvadně, ale není to tak jednoznačné," míní. Než cokoliv člověk začne podnikat sám, stane-li se účastníkem takové nehody, měl by se podle odborníků napřed obrátit na Asociaci poškozených při dopravních nehodách. "Ještě existuje České sdružení pozůstalých po obětech dopravních nehod. Tam vám poradí, jaký zvolit postup při domáhání svých práv," radí podobně postiženým Tisovská. Jestli někdy Dagmar Tisovská začne zase cestovat, pak prý jedině soukromě a letadlem. "Pokud bych přece jen zvolila cestovní kancelář, dobře bych si prostudovala její podmínky, jak je klient pojištěn. Sjednala bych si svoje úrazové pojištění, které by platilo i na našem území," popisuje žena, která se v boji o náhradu vzniklé škody nechce vzdát. |
