Obžalovaný tehdy tvrdil, že měl se soudcem intimní poměr, navíc na něj podal žalobu na ochranu osobnosti.
Chmelíř je už na svobodě. Vrchní soud v Praze teď musí v jiném složení projednat odvolání proti rozsudku jihočeského krajského soudu z roku 1999.
Pokud by Chmelíře zprostil obžaloby, mohl by muž žádat vysoké odškodné za čas strávený za mřížemi. Podstatou Chmelířových trestných činů se nezabývali štrasburští ani ústavní soudci.
Dnes pětatřicetiletý Chmelíř u vrchního soudu proslul obstrukcemi a zdržováním. V jediném roce jeho obhájci různými způsoby zmařili 25 soudních jednání. Žalobu na ochranu osobnosti podal na soudce kvůli tomu, že jej prý donutil zúčastnit se soudního jednání, ačkoliv anonym nahlásil v budově bombu.
Zástupce Česka ve Štrasburku tvrdil, že tvrzení o poměru se soudcem bylo součástí zdržovací taktiky, stejně jako podání žaloby. Štrasburští soudci to nevyloučili, ale uvedli, že pochybnosti o nestrannosti přesto vznikly.
"Předseda senátu si nedokázal udržet potřebný odstup," stojí v rozhodnutí evropského soudu.
Pražský soudce Chmelířovo tvrzení o poměru vyloučil a označil za bezprecedentní a bezostyšný útok. Za urážku soudu pak obžalovaný dostal pokutu 50 tisíc korun.
Kauzu už dvakrát řešil Nejvyšší soud a jednou také Ústavní soud. Tehdy nechal všechna rozhodnutí v platnosti a stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Nyní změnil postoj kvůli stanovisku evropského soudu, které je pro českou justici závazné.
Přiznání odškodného požadoval Chmelíř už u štrasburského soudu. Chtěl jednorázově 238 tisíc eur (více než 5,5 milionu korun). K tomu požadoval asi 700 korun za každý den ve vězení a bezmála 4 700 korun za každý měsíc po následujících 30 let jako náhradu škody za ztížené společenské uplatnění.
Evropský soud mu přiznal jen náklady řízení. Spravedlivým zadostiučiněním je prý už to, že soud konstatoval porušení mezinárodních úmluv.
