"Vina obžalovaného byla nadevší pochybnost prokázána," prohlásil podle ČTK předseda odvolacího senátu Pavel Zelenka.
Proti verdiktu vrchního soudu se již nelze odvolat, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.
Podle rozsudku Václav Klikar v prosinci 1999 v obci Cítov na Mělnicku dvakrát vystřelit zezadu po tehdy šestašedesátiletém Ludvíku Houžvicovi. Střela mu pronikla do hrudníku, poškodila mu bránici, játra a plíce a způsobila mu važná zranění, na jejich následky by bez okamžité operace zemřel. Postřelenému muži pomohla jeho družka, která přivolala lékaře.
Další střelba se odehrála zhruba dva měsíce poté kolem půl desáté večer před rekreační chalupou v Domašicích na Českolipsku. Obětí se stal osmapadesátiletý Pavel Mayer, podnikatel a starožitník. Toho útočník dvakrát střelil do hrudníku a těžce zraněný muž po chvíli vykrvácel ve dveřích svého domku. Klikar vystřelil i na Mayerovu družku, která v tu chvíli byla v domě, ale minul.
Klikar se cítí nevinen
Sám Klikar nikdy vinu nepřiznal. Tvrdil, že ani jednu z obětí neznal a v době činu na místě ani v jednom případě nebyl. Alibi na střelbu v Domaších mu potvrdila rodina, v době útoku v Cítově měl být v Dubé na Teplicku, což dodatečně v hlavním líčení potvrdil jeden ze svědků.
"Jsem nevinen," zopakoval Klikar také ve své poslední řeči před soudem.
Kolem případu byla od počátku řada nejasností - chyběl motiv a nikdy se nenašla zbraň, kterou útočník v obou případech použil. Nepoznal ho ani muž, který útok přežil, ani jeho družka.
"Byl to nějaký tmavě oděný muž v pracovní kombinéze a čepici s nápisem Policie. Točil se zády nebo bokem, takže jsem mu neviděl do obličeje," vypověděl Houžvic, který byl první obětí.
Klikara poznala svědkyně
Korunním svědkem v tomto případě je přítelkyně zastřeléného muže, která Klikara sice jako pachatele označila, ale až dodatečně.
Klikarova advokátka Hana Riedlová se v závěrečné řeči snažila zpochybnit hlavně výpověď korunní svědkyně. Podle ní se popis útočníka zpočátku na Klikara vůbec nehodil. Poukázala na to, že svědkyně Klikara nepoznala ani při rekognici.
"Označila ho až zpětně dopisem. Před tím ho ale spatřila v poutech na chodbě v doprovodu eskorty a nic na sobě nenechala znát," upozornila advokátka. Zatímco obhajoba požadovala zproštění viny, státní zástupce žádal až výjimečný trest.
Obžalovaného usvědčily stopy
Proti Klikarovi hovořilo to, že v havarovaném autě, které se našlo krátce po útoku v Cítově, kriminalisté objevili jeho pachové stopy, otisk prstu nad poznávací značkou a tmavou čepici s nápisem Policie. Klikar se ale netají tím, že nějakou dobu autem jezdil, kategoricky však odmítá, že by ho používal v době útoku.
"Oba útoky nejdříve policisté vyšetřovali nezávisle na sobě, středočeští a severočeští. Vyšetřování je však v obou případech dovedlo ke Klikarovi - balistické zkoušky, pachové stopy a chemické rozbory povýstřelového prachu na oděvu poškozených i obžalovaného. To jsou věci, o kterých nelze pochybovat," řekl žalobce.
V osvobození doufala do poslední chvíle matka obžalovaného, která se při vynesení rozsudku zhroutila. "Je to nespravedlnost. Je nevinný," opakovala žena.
Právě o důkazy soudních znalců a expertů z oboru balistiky se opřel ve svém rozsudku i soud. Uznal jako věrohodné i svědectví Mayerovy přítelkyně . "Změny ve výpovědi se dají přičíst vypjaté situaci, do které se dostala. Pravděpodobné je i to, že po rekognici viděla obžalovaného při chůzi a z jiného úhlu a to ji pomohlo jeho podobu dodatečně vybavit," uvedla v odůvodnění rozsudku předsedkyně senátu.
 Patnáct let ve věznici s ostrahou uložil Krajský soud v Liberci čtyřicetiletému Václavu Klikarovi z České Lípy za vraždu, pokus o vraždu a nedovolené ozbrojování. (26.6.2002) |
