Ústavní soud včera rozhodl jednohlasně. Zrušení vládní Strany spravedlnosti rozvoje (AKP) se projednávat bude.
Návrh před dvěma týdny podal hlavní státní zástupce odvolacího soudu Abdurrahman Yalcinkaya. Požaduje, aby prezident Abdullah Gull, premiér Recep Tayyip Erdogan a dalších 71 stranických funkcionářů mělo dveře do politiky uzavřeny na dalších pět let.
Rozhodnutí, zda stranu skutečně zakázat, padne do půl roku, ale mnozí odhadují výsledek už dnes.
"Všeobecný pocit je, že AKP bude rozpuštěná, což by znamenalo politický a ekonomický chaos," řekl agentuře Reuters komentátor Mehmet Ali Birand.
Mnoho naznačuje už jednohlasné rozhodnutí soudu. Osm z jedenácti soudců bylo jmenováno sekulárním Gülovým předchůdcem Ahmedem Necdetem Sezerem. Dá se proto předpokládat, že Straně spravedlnosti a rozvoje nejsou dvakrát nakloněni.
Pokus zakázat AKP vyvolává v Turecku velké napětí. Strana je populární - v červencových volbách pro ni hlasovalo 47 % Turků - a její zastánci vidí proces jako politickou kauzu, za kterou stojí tvrdá linie zastánců Atatürkova odkazu odluky náboženství a státu. Tedy především armáda a její generálové.
Sekularismus versus islám
Podle prokurátora existuje dost důkazů, že AKP, jež vychází z islámského hnutí, podrývá tureckou sekulární ústavu. Svědčit o tom má například nedávné povolení nosit šátky na akademické půdě nebo zákaz pít alkohol na veřejných místech v některých městech, která spravují členové strany.
Na druhou stranu od roku 2002, kdy se dostala k moci, provedla AKP radikální reformy a podle některých hlasů se chová i přes deklarovaný konzervatismus mnohem liberálněji než jiné strany. Jedná tak i proto, aby se uchránila nařčení z islamizace společnosti.
Některá turecká média mluví o "soudním puči", který přichází poté, co se sekularistům nepodařilo loni v srpnu zablokovat zvolení Abdullaha Güla do prezidentské funkce.
Turecké sekulární kruhy mají se zakazováním politických subjektů četné zkušenosti. V posledních letech bylo zakázáno celkem dvacet stran kvůli islámské nebo kurdské orientaci. V roce 1997 dokonce armáda svrhla vládu, která byla údajně příliš islamistická. Nedosahovala ovšem takové popularity jako AKP.
Strana Spravedlnosti a rozvoje se určitě bude bránit. Mluví se o tom, že by změnila ústavu a ztížila podmínky pro rušení stran.
"Je potřeba rozšířit politickou arénu tím, že se opraví systém, který umožňuje rušit strany," řekl místopředseda strany Nihat Ergun. Je ale pravděpodobné, že podobný krok by zavedl Turecko dál do krize, neboť by ho sekularisté vnímali jako provokaci.
EU kritizuje soud
Pokus zrušit AKP kritizují turečtí obchodníci. Domácí politická krize se podle nich projeví na kurzu turecké liry a oslabí istanbulskou burzu.
Kritické hlasy se ozvaly i ze zahraničí. Zejména Evropská unie, se kterou Turecko vyjednává o vstupu, se k rozhodnutí Ústavního soudu staví odmítavě.
"Zákaz nebo rozpuštění politických stran je dalekosáhlé opatření, které má být užito jen v nejnutnějších případech. Zde ale žádný důvod nevidím," prohlásil komisař EU pro rozšíření Oli Rehn.
Před zkomplikováním vstupu do EU už dříve varoval turecký ministr zahraničí Ali Babacan. Listu Sabah řekl, že pokud to tak půjde dál, vztahy s Unií se zhorší a může dojít i k přerušení rozhovorů.
