Ve zdůvodnění rozsudku se mimo jiné uvádí, že podobná žaloba je na základě mezinárodní dohody o státní imunitě nepřípustná. Případným řízením by byla podle soudu zasažena suverenita České republiky. Narušilo by se rovněž podle soudkyně lineckého soudu právo neskládat cizím subjektům účty z činnosti na vlastním území.
Za problematické soudkyně rovněž označila to, do jaké míry by mohlo být Česko jako většinový vlastník společnosti ČEZ vůbec nucena vydat podklady k elektrárně Temelín rakouskému soudu.
Podle Pavlovce se zemská vláda hodlá odvolat k vrchnímu soudu v Linci, který by o případném vrácení věci k zemskému soudu mohl rozhodnout přibližně do dvou měsíců. Pavlovec předpokládá, že vrchní soud rozhodnutí nepřijme a kompetenci zemského soudu v této kauze uzná.
Linecký soud první instance podle zmocněnce použil několik argumentů, které zcela zjevně nejsou v pořádku.
Z textu hornorakouské žaloby 1 - Imise, které působí na pozemky a půdu žalobce již při zkušebním provozu, budou nesrovnatelně větší při provozu normálním 2 - Žalobce se především obává, že v elektrárně hrozí poruchy nebo i takzvaný efekt 'GAU' (relativně malá nehoda přeroste v katastrofu) 3 - Reaktory na tlakovou vodu neodpovídají mezinárodně uznanému standardu 4 - Spojení západní a východní techniky je dosud ojedinělý experiment, proto je Temelín zvláště nebezpečný
Zemský soud v Linci se začal zabývat takzvanou určovací žalobou Horních Rakous proti provozovatelům elektrárny 5. dubna. Soud zatím posuzoval pouze otázku, zda je v jeho kompetenci tuto kauzu vůbec řešit.
Žalující strana - Horní Rakousy - ale i nadále předpokládá, že linecký vrchní soud příslušnost nižší instanci přizná, protože již podobný precedens existuje.
Před časem vrchní soud ve Vídni v případě podobné žaloby proti slovenské jaderné elektrárně Mochovce přiznal pravomoc oblastnímu vídeňskému soudu.
Horní Rakousy podaly 1. března u zemského soudu v Linci žalobu proti provozovateli české jaderné elektrárny Temelín - společnosti ČEZ - i jeho americkému dodavateli technologie, firmě Westinghouse. Soud má na základě žaloby zajistit, aby provozovatel elektrárny nezamořoval soukromé pozemky žalujících radioaktivními zplodinami, a má rovněž učinit žalované odpovědnými v plném rozsahu za případné škody, které by mohly provozem elektrárny vzniknout.
Žalobu schválila zemská vláda Horních Rakous loni 23. července a jednohlasně ji odsouhlasilo poslední zasedání Zemského sněmu před letními prázdninami. Souhlasili s ní zástupci všech politických stran.
Náklady na soudní řízení je podle Pavlovce těžké odhadnout, budou totiž záviset na tom, jaké odborné posudky soud zadá. "To bude hlavní skupina nákladů, která se v tom procesu objeví. Bude to suma v milionech korun," odhaduje Pavlovec. Komu soud posudky zadá, je v plné kompetenci soudu.
V reakci na rozhodnutí zemské vlády Horních Rakous mluvčí ČEZu Daniel Častvaj loni v srpnu uvedl, že ČEZ nemá ze žaloby žádné obavy. Při výstavbě elektrárny postupuje v souladu s českými právními předpisy a neví, jaká právní konstrukce by vedla k tomu, aby jej mohl cizí stát zažalovat.
ČEZ žalobu vnímá jen jako další z řady snah zastavit spuštění Temelína. "Konstrukci žaloby, která byla zveřejněna v médiích, bych přirovnal k situaci, kdy vlastník libovolného pozemku zažaluje výrobce letadel, který dodržuje všechny zákony a technické normy kvůli obavě, že možná letadlo někdy v budoucnu spadne na jeho pozemek a způsobí mu tak škodu," uvedl tehdy Častvaj.
Rakušané útočí na ČEZ dalšími žalobami
Podání žaloby v Rakousku umožňuje podle právníků zákon o atomovém ručení z roku 1999, který upravuje ručení za škody způsobené ionizujícím zářením jaderných zařízení, jaderného materiálu anebo radionuklidů. Protože Temelín je postaven nedaleko hranic s Rakouskem, existuje v případě nepředvídatelné události nebezpečí ohrožení zdraví rakouského obyvatelstva a majetku.
Rakouští odpůrci Temelína zažalovali provozovatele elektrárny - společnost ČEZ a amerického dodavatele technologie - firmu Westinghouse i loni v srpnu. "Chceme rozhodnutí rakouského soudu, že ČEZ a Westinghouse ručí v neomezené výši," řekl v srpnu v Salcburku novinářům Helmut Hüttinger, který je jedním ze skupiny právníků zastupující rakouské odpůrce Temelína.
Žaloba má rovněž přinutit obě společnosti, aby přijaly opatření k zabránění neobvyklých radioaktivních emisí a ohrožení pozemků žalobců způsobené provozem Temelína.
Ekologové a právníci jsou odhodlání podat kvůli Temelínu další žaloby nejen v Rakousku, ale i v USA, České republice a dalších evropských států.
"Je to jen začátek série žalob proti ČEZ a Westinghouse, jakož i jejích právním nástupcům," poznamenal tehdy mluvčí Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer, který první žalobu podá spolu se šéfkou ekologické iniciativy Mathilde Hallaovou.
"Tato žaloba není žádnou žalobou proti českému lidu. Je to žaloba proti nelidskosti - žaloba proti ohrožení, které přichází na nás všechny. Na všechny lidi ve střední Evropě," doplnila Hallaová.
Zatímco Temelín je podle aktivistů pojištěn sumu 160 miliard korun, ovšem škody způsobené havárií elektrárny mohou způsobit škody předběžně vyčíslené na 10 267 miliard korun.
ČEZ si však z žalob těžkou hlavu nedělá. "Ať ji podají. Já bych jim doporučil, aby si nejprve přečetli Vídeňskou konvenci a českou legislativu, které odpovědnost jednotlivých subjektů v případě havárie určují. Ušetřili by peníze za žalobu, protože tato odpovědnost je určena jak českými právními předpisy tak mezinárodním právem," řekl loni iDNES mluvčí ČEZ Daniel Častvaj.
Žalob se neobává ani americký Westinghouse. Mluvčí koncernu Vaughn Gilbert uvedl, že Westinghouse nekomentuje žádné žaloby či hrozby, zvláště pak ty, které jsou nepodložené a postrádají opodstatnění.
