Prlič jako předák Chorvatů v násilím zmítané Bosně údajně podporoval své stoupence v pronásledování a etnických čistkách proti muslimským Bosňákům v devadesátých letech. Soud mu za to vyměřil 25 let ve vězení, což 53letého politika znamená téměř doživotí.
Prlič byl i v PrazePrlič působil ve vládních funkcích i po konci války. Nejprve byl ministrem obrany muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (1994-1996) a v letech 1996 až 2001 zastával funkci ministra zahraničí celé Bosny. Jako šéf zahraničí navštívil Jadranko Prlić také Českou republiku. Poprvé v březnu 1996, kdy mj. v rozhovorech s šéfem Černínského paláce Josefem Zieleniecem poděkoval za českou pomoc během občanské války. |
Tribunál uznal vinnými kromě něho také pět dalších chorvatských činitelů, kteří si odsedí deset až dvacet let.
Verdikt je podstatně mírnější než tresty, jež navrhovali žalobci. Ti žádali pro Prliče a další tři obžalované 40 let a pro dva zbývají 35 a 25 let.
Zločiny bosenských Chorvatů byly součástí plánu podporovaného tehdejším vedením sousedního Chorvatska na vytvoření chorvatského státního útvaru v Hercegovině.
Soud podle agentury AP dospěl k závěru, že tehdejší chorvatský prezident Franjo Tudjman, který již zemřel, byl klíčovým účastníkem plánu, jehož cílem bylo vytvořit chorvatský ministát s možností pozdějšího připojení k Chorvatsku.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za dvacet let fungování obvinil 161 osob, z toho 110 Srbů, 34 Chorvatů, devět bosenských Muslimů (nyní Bosňáků), sedm Albánců a jednoho Makedonce.
U tribunálu ještě nyní probíhá množství významných slyšení, která se zatím nechýlí ke konci. Mimo jiné pokračují procesy s vůdcem chorvatských Srbů Goranem Hadžičem, bývalým bosenskosrbským velitelem Ratkem Mladičem a předákem bosenských Srbů Slobodanem Karadžičem.
