Bývalý šéf tajných služeb Stanišič (62) a bývalý velitel srbských speciálních jednotek (63) Franko Frenki Simatovič byli obžalováni z odpovědnosti za vraždy a deportace desetitisíců Muslimů (dnes Bosňáků) a Chorvatů v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku během válečných konfliktů, jež v letech 1991-1995 provázely rozpad jugoslávské federace.
Vina Jovici Stanišiče a Franka Simatoviče nebyla podle soudce Alphonse Orieho prokázána. Jak řekl, nebyly předloženy dostatečné důkazy svědčící o tom, že by některý z obžalovaných pomáhal vojákům, kteří byli údajně odpovědní za vraždy a další zločiny. Žalobce tribunálu žádal pro oba doživotní vězení. Proti čtvrtečnímu závěru tříčlenného senátu se může odvolat.
Orie zároveň nařídil okamžité propuštění Stanišiče a Simatoviče z vazební věznice tribunálu. Čtvrteční rozsudek následuje tři měsíce po rozhodnutí odvolacího senátu ICTY, který zbavil obvinění bývalého velitele jugoslávské armády Momčila Perišiče z napomáhání a podněcování zločinů páchaných vzbouřenými Srby v Bosně.
Oba verdikty podle agentury AP podporují často opakovaná ujišťování Bělehradu, že Srbsko záměrně nepomáhalo zločinům, jichž se dopouštěli srbští rebelové v Bosně a v Chorvatsku.
Srbský premiér Ivica Dačić dal najevo radost z rozsudku. "Rozhodnutí haagského tribunálu vítám. Takovýto verdikt má pro Srbsko velký význam," reagoval podle agentur AFP. "Srbská vláda vždy trvala na rovném procesu pro všechny obžalované před ICTY, protože je to jediný způsob, jak zjistit pravdu o válce v tomto regionu a zajistit podmínky pro usmíření, mír a stabilitu v tomto regionu," uvedl.
Zklamání však vyvolala čtvrteční zpráva z Haagu v Bosně mezi blízkými muslimských obětí zločinů, které krvavou válku provázely. "Je to neuvěřitelné a nepřijatelné! Blahopřeju haagskému tribunálu a jeho soudcům," reagovala podle AFP ironicky předsedkyně Společnosti matek ze Srebrenice Munira Subašičová, která sama přišla při srebrenickém masakru koncem války v roce 1995 o dva syny. "Je to politické rozhodnutí. Jsem šokovaná," dodala.
