"Za dětskou pornografii lze považovat jen snímky s obnaženými dětskými modely, které se buďto nalézají v polohách stimulujících představu sexuálního styku, nebo vyzývavě ukazujících pohlaví," zdůvodnil své rozhodnutí soudce Nejvyššího soudu Robert Fremr.
Pornografické také podle soudu nejsou nahé dětské fotografie (třeba z dětských filmů), které vzrušují jen úzkou skupinu deviantů.
"Okresní soud musí vymezit, které fotografie ve spisu mají charakter pornografie," píše se v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Autor sporných snímků Pavel Rohel se dokonce přiznal, že snímky končívaly na stránce www.lolitas.cz. Ta podle něho nelákala pedofily, ale zvědavce.
Rohel vypráví v rozhovoru pro MF DNES, proč děti fotil.
Z jakého důvodu fotíte nahé děti?
Já jsem nefotil prvořadě děti, já jsem fotil celý žánr aktu.
A děti jste fotil ze svého popudu, nebo to byla zakázka?
Bylo to z mého popudu.
Jak vaše nezletilé modelky nesly, že se musí svlékat?
To už nebyly děti, ale mladé dospělé. Ve čtrnácti letech už věděly, co dělají. Nebraly to jako nějakou traumatizující záležitost, ale spíše jako dobrodružství. Jako trauma to braly teprve tehdy, až když začalo vyšetřování.
Kolik si taková nahá čtrnáctiletá modelka vydělala?
Děvče, které fotilo bez šatů, dostalo 10 tisíc korun za jeden den.
Podle policie jste děti při práci osahával. Byl jste odsouzen za pohlavní zneužívání.
To byly jen doteky fotografa, který si koriguje svůj model. Tohle říká i znalec. Já si to konkrétně nepamatuju, ale chápu to spíš jako přestupek než trestný čin. Ale já se z toho nijak "nevyviňuji" - byla to moje chyba. Nemělo se to stát.
Dotýkal jste se někdy dětí na intimních místech těla?
Ne, nikdy. Měl jsem v agentuře asi 150 lidí mladších patnácti let a dotýkal jsem se jen jednoho člověka, a to pouze třikrát. Za celých pět let existence té agentury.
Lechtivé snímky dívek podle soudu končily na placených internetových stránkách, kam chodili i pedofilové...
My jsme měli vlastní internetové stránky s placeným přístupem. Obchodní strategii jsme postavili na zvědavosti lidí, nikoli na porušování zákona. Stránky se jmenovaly www.lolitas.cz . Dnes už neexistují, tu doménu koupila jiná firma (stránka byla v neděli v provozu, odkazy na erotiku na ní byly stále - pozn. red.). Stránky jsem nahlásil, dříve než mě stíhali, na mravnostní policii v Náchodě, aby o nich věděli. Kdyby se jim to zdálo nezákonné, tak mě mohli zkontaktovat.
Kolik jste vydělal na lolitas.cz?
Slušnou částku (smích). Za celou dobou asi dva tisíce korun.
Byla to vaše jediná činnost, kdy jste byl ve styku s nahými dětmi?
Pak jsem dělal castingový modeling. Jezdili jsme po konkurzech na reklamy a zkoušeli štěstí. Když se modelka z mého katalogu uchytila, měl jsem z toho provizi. Na casting
do mé agentury docházeli s dětmi i rodiče. Všechno to bylo podepřené smlouvami s rodiči, které jsou součástí spisu.
V té smlouvě s rodiči bylo i uvedeno, že dítě bude pózovat nahé?
Můj zákazník, pan Victorin (byl odsouzen spolu s Rohelem), přímo ukazoval vzorky svých prací a prohlíželi si je na castingu dívky i jejich rodiče. Ne všichni rodiče souhlasili. Někteří šli domů. Ti, co souhlasili, předem věděli, že se budou fotit akty.
Vy máte ženu a děti?
Mám. Přesněji - jsem rozvedený. Děti mám už odrostlé.
A vlastní děti byste takhle fotil?
To je trochu neférová otázka. Takhle tu otázku nelze pokládat. To se nedá totiž narychlo vysvětlit. S vlastními dětmi máte mezilidské rodinné vztahy. A prostě se k nim chováte jinak a máte jiné vazby než k lidem, kteří přijdou udělat zakázku
za peníze.
Náchod je malé město, takže tam máte asi pěknou ostudu...
A my jsme navíc skončili ve vazbě, takže jsme se ani nemohli bránit. Nepustili k nám novináře. My jsme nemohli dělat vůbec nic.
Vaše mladé modelky to braly jako dobrodružství. Jaká byla motivace jejich rodičů?
Rodiče se rozhodovali na základě vzorkových fotografií, a pokud by se jim ta práce nelíbila, tak by k ní nesvolili. Ale ani rodiče k tomu nepřistupovali předem tak, že nahota je špatná. Nikdo je netlačil, nikdo je nepřemlouval.
Přihlíželi rodiče přímo focení?
Stávalo se, že když jsem fotil malé nahé děvče, matka tam byla.
A věděli rodiče, že jejich dcery skončí na lolitas.cz?
Ano. Když jsme připravovali ty stránky, tak jsme lidi informovali dopisem. My jsme lidi vždycky informovali v zásadě fair play.
