Podnikáte a od počátku devadesátých let rozvíjíte firmu získanou v privatizaci? Řádně jste za ni státu zaplatili a myslíte, že vám ji tedy nikdo nemůže vzít?
Omyl. Městský soud v Praze potvrdil předminulý týden rozsudek, který může znamenat zemětřesení v oblasti restitucí. Zrušit ho nyní může už jen Nejvyšší soud.
Majitelům pražské továrny Koh-i-noor, která vyrábí slavné kovové patentky a knoflíky, totiž nařídil vrátit polovinu movitého a nemovitého majetku do rukou potomků zakladatelů firmy. Těmi byli bratři Jindřich a Zikmund Waldesovi.
Samosoudce obvodního soudu se podle současného managementu firmy neohlížel ani na Benešovy dekrety, ani na proběhlou privatizaci. Navíc místo toho, aby odškodnění restituentů proběhlo ze strany státu, uložil takovou povinnost soukromé firmě. Ta, pokud rozhodnutí nezvrátí, bude muset žalovat stát za prodej "ukradeného" majetku a to vše třináct let po jeho privatizaci.
Ve stejné věci přitom soudy rozhodovaly již několikrát. Spor o nemovitosti se vede od roku 1994, soudy daly pětkrát za pravdu dnešním majitelům, teprve naposled své stanovisko změnily.
Zpochybněná privatizace
Vedení Koh-i-nooru by tak mělo vydat majetek firmy, kterou akcionáři před třinácti lety koupili od státu za 188 milionů korun, podstatně do ní investovali a dostali ji ze stamilionových dluhů.
Rozsudek se týká poloviny vršovických pozemků pod továrnou i několika cenných obrazů. Majitele by měla změnit také slavná Slečna s patentkou, obraz malíře Františka Kupky, který se stal předlohou pro původní logo firmy.
"Je to další vyvlastnění, bez náhrady a ve prospěch dvou lidí. Porušuje to ústavu," říká ředitel firmy Pavel Bohumínský. Podle něj je na pováženou, zda se za takových právních podmínek vůbec vyplatí v Česku podnikat. "Kdyby byla firma vytunelovaná, tak si na ní nikdo nic nevezme. Dnes doplácíme na to, že se o ni víc než deset let staráme," tvrdí Bohumínský.
Podle něj má Koh-i-noor stále přes čtyři tisíc drobných akcionářů, kteří by v případě naplnění rozsudku museli žalovat stát o náhradu škody. "Neumím si představit, že jim řeknu, že se jejich majetek v podstatě o polovinu zmenšil," dodává.
Prolomeny Benešovy dekrety?
Největší podíl ve vršovickém Koh-i-nooru, jehož předsedou představenstva je Marek Šoltés, za jehož firmou Cetus zůstaly miliardové dluhy, soustředila podle databáze Magnus společnost Koh-i-noor Waldes. Šoltés nechce o majoritních vlastnících mluvit. Podle něj plánuje Koh-i-noor proti rozhodnutí podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Současní majitelé se také odvolávají na Benešovy dekrety, podle nichž byla totiž společnost v říjnu roku 1945 znárodněna jako firma důležitá v kovodělném průmyslu, která má více než pět set zaměstnanců. Restituce se v drtivé většině měly vztahovat jen na majetek ukradený komunistickým režimem po únoru 1948.
Další námitku proti rozsudku stavějí na mezivládní dohodě mezi ČSSR a USA z roku 1982, na jejímž základě byla část rodiny Waldesů v osmdesátých letech již odškodněna.
Vnučkou Zikmunda Waldese je Jiřina Nováková, která stojí v čele politické strany ODA. Včera nebyla k zastižení. "Zatím se k tomu nemohu vyjadřovat. Musím získat souhlas klientky," říká její právní zástupce Ivan Chytil.
