Deník Kommersant už dříve označil Romanovův případ za první, kdy je novinář trestán podle nových předpisů o takzvaných „fake news“, tedy za zneužití svobody slova k úmyslnému šíření falešných zpráv s možnými významnými následky.
Inkriminovaný článek navíc podle obvinění „škodlivě ovlivňoval podvědomí lidí“.
I pro svaz novinářů šlo o novinku. Ruské soudy totiž obvykle žurnalisty odsuzují podle paragrafu o nabádání k extremismu.
Článek se týkal případu vědce z jakutské univerzity Antona Ammosova, který tvrdil, že ho unesli, věznili a mučili agenti tajné služby FSB kvůli komentáři na sociálních sítích o bombovém útoku na pobočku FSB v Archangelsku.
Místní policista si pak novináře předvolal jako svědka. Žurnalista se nedostavil, což podle Kommersantu ani nebyl povinen. Policista ho však obvinil z neuposlechnutí příkazu policie a ze zneužití svobody slova, stejně jako z využívání „skrytých vsuvek škodlivě ovlivňujících podvědomí lidí“.
„Skryté vsuvky s neblahým dopadem na smýšlení Rusů“ byly podle soudu obsaženy v novinářově větě, že Ammosovův příběh ukazuje, že „každý může upadnout do soukolí státní mašinerie“, protože „Velký bratr bdí a čte všechny komentáře“ na sociálních sítích.
Policisté se podle Kommersantu už dříve snažili použít nové paragrafy o „fake news“ proti jakutskému večerníku, a to kvůli zprávě o údajném znásilnění nezletilé dívky, jehož se dopustil migrant z Tádžikistánu. Soud tehdy rozhodl ve prospěch novin díky znaleckému posudku, podle kterého zpráva nemanipulovala ani s fakty, ani s veřejným míněním.
Nové předpisy o „fake news“ platí v Rusku od letošního jara.
