Reportáž skončila 12. 5. 2010 11:31

Soud se žháři z Vítkova

Zdroje: zpravodajové iDNES.cz a MF DNES

10:03
Jaromír Lukeš
Já jsem kluky seznámil s tím, že je to vybydlený barák, odpověděl Lukeš na otázku vyšetřovatele, zda věděl, jestli jsou v tom domě lidé. Řekl jsem klukům, že vidí sami, co je to za dům.
10:02
Výpověď Lukeše: Druhý den jsem slyšel v rádiu, co se tam stalo. Volala mi známá, kde jsem byl, že jsem měl s ní schůzku, jestli jsem nebyl ve Vítkově. Ptali se mě i další, jestli s tím mám něco společného. Odbyl jsem je. Řekl jsem to jen Vasiovovi. Asi po čtrnácti dnech jsem mu řekl, že jsem byl v pozici řidiče.
10:00
Jaromír Lukeš
Výpověď Lukeše: V autě byl klid, nikdo nemluvil. Až jsem se tomu divil. David si po chvíli začal stěžovat, že má spálenou bundu a obličej. Řekl jsem mu, ať si to svlíkne. Řekl, že ho to pálí a má to popálené. Zavtipkoval jsem, jestli ho nemám vzít do nemocnice. Potkali jsme i hasiče. Před Opavou jsem zastavil u známého. Řekl jsem, že potřebuju panthenol. Ptal se, na co. Řekl jsem mu, že to je jedno, že si to řekneme jednou. Pak jsem šel do opavské hospody Peklo, ale nebavil jsem se o tom, co se stalo, s nikým.
09:54
Jaromír Lukeš
Výpověď Lukeše: Padesát metrů od domu jsme zastavili. Viděl jsem u nemocnice nějaké lidi. Řekl jsem, že na to kašleme, že by nás někdo mohl vidět. Pak jsem jel dál, ale někdo řekl, ať se vrátím, když už jsme jeli tak daleko. Vrátil jsem se, abych to měl už z krku. Patnáct až dvacet metrů od baráku jsem zastavil. Tam jsem čekal, až si to tam kluci hodí a doběhnou zpátky. Mohla to být minuta a půl, mně to připadalo jako věčnost. Ve zpětném zrcátku jsem viděl záblesky.
09:51
Jaromír Lukeš
Výpověď Lukeše: Ptali se mě, kde můžeme nachystat ty věci. Dojeli jsme k nějakým garážím. Myslím, že v té době si kluci dali na ruce gumové rukavice, postavili flašky na zem a lili tam benzin. Ptal jsem se jich, jestli potřebují pomoc. Řekli mi, ať na nic nesahám, že nemám rukavice. Já si pak sedl na místo řidiče. Vyjeli jsme od garáží a jeli přes celý Vítkov. Když jsme byli v centru, ptali se mě, jestli mám zapalovač. Řekl jsem, že nemám, poslali mě ho koupit, když to tam znám. V hotelu na náměstí jsem koupil sirky a šel zpátky. V autě mi ale někdo řekl, že zápalky jsou na hovno. Zastavil jsem na autobusovém nádraží. Šel jsem do hospody a koupil zapalovač i cigarety. Zapálil jsem si, začínal jsem z toho být nervózní.
09:48
Jaromír Lukeš
Výpověď Lukeše: Kluci se mě ptali, jak jsem na ten dům přišel. Řekl jsem, že jsem kdysi občas jezdil do Vítkova. Pamatoval jsem si, že tam stála taková strašná chajda. V roce 2009 jsem jel okolo autobusem a viděl jsem, že ten barák chátrá. Kolem jsme jen projeli, možná jsme trochu přibrzdili. Pak jsme se bavili, že to je demolička na spadnutí. Někdo z kluků se ptal, zda tam někdo bydlí. Řekl jsem, že to je demolička, neobyvatelný barák na spadnutí. Ptali se mě, zda tam někdo bydlel. Já řekl, že tak osm deset let zpátky, tak si pamatuji, že jsem tam občas někoho, kdo vypadal slušně řečeno jako bezdomovec, viděl.
09:46
Jaromír Lukeš
Výpověď Lukeše: Ani nevím, o čem jsme se bavili. Sedli jsme do auta, já zpočátku neřídil, řídil Vašek. Kluci se mě ptali, kde je ten starý dům, řekl jsem jim, že na začátku Vítkova. Vašek řekl, ať ho naviguji. Pak někdo z kluků řekl, že si chce hodit flaškou. Mě docvaklo, že půjde o zápalnou lahev. Nevím, kdo přesně to řekl.
09:39
Výpověď Lukeše: Přítelkyně se mě ptala, kam chci zase jet. Byla proti mým výletům. Vymyslel jsem si, že jdu s klukama pryč. Zapletl jsem se do toho. Cítil jsem, že jsem si toho vzal nějak moc. Chtěl jsem kluky odbýt, že auto nemám, ani jsem strejdovi nevolal. Müllerovi se to nelíbilo. Už jsem si doma začal vymýšlet pohádku, jak se vymluvím, kam jedu. Pak volal Müller, že auto je zajištěné a dohodli jsme se, že mě vyzvednou v Opavě.
09:36
Jaromír Lukeš
Výpověď Lukeše: Sedmnáctého dubna jsme se sešli s více kamarády v jedné opavské restauraci, dohodnout se na nějaké demonstraci. Večer jsme se přesunuli jinam. Pili jsme alkohol, dvě tři piva, možná čtyři. Sedl jsem si k Vaculíkovi a Müllerovi. Řekl jsme jim, ať se mnou jdou na demonstraci. Někdo se ptal, zda vím o nějakém starém baráku. Já jsem si vzpomněl na starý barák ve Vítkově. Ptal jsem se, proč to potřebují vědět. Řekli mi, že se to dozvím, až to bude aktuální. Myslím, že jsem půl hodiny před půlnocí odešel na disko s Vasiovem a pak se nic nedělo. Druhý den mi volal Müller, jestli bychom tedy jeli do toho Vítkova. Ptal se zda mám auto. Já řekl, že auto nemám, že se zkusím zeptat strejdy.
09:32
Jaromír Lukeš
Soudce začal číst výpověď Jaromíra Lukeše na polici: Přiznávám, že jsem ve Vítkově byl. Měl tam být sklad kradených věcí. Vozidlo,které jsem řídil, byl favorit. Nevím, kdo zápalné lahve házel, stál jsem padesát metrů od domu. Kdo je házel to nevím. Moje přítelkyně se mě ptala a obvinila mě, jestli jsem tam byl, že tam byla malá holčička. Řekla, co kdyby se to stalo nám? (Lukeš je otcem dvou dětí)
09:28
Jaromír Lukeš
Soudce se ještě zeptal Jaromíra Lukeše, co to má na triku. " Znak fotbalového klubu. Ještě nějaké otázky," zněla odpověď. Soudce další otázky neměl.
09:25
Soudce vyzval obžalované, aby se vyjádřili k výpovědi Ivo Müllera a Václava Cojocaru. David Vaculík obě označil za nepravdivé. Jaromír Lukeš se odmítl jakkoli vyjadřovat.
09:23
Václav Cojocaru
Václav Cojocaru potvrdil, že trvá na tom, že už nebude vypovídat.
09:21
"Obžalovaný má právo odmítnout vypovídat ve kterékoli fázi řízení," reagovala žalobkyně Brigita Bilíková.
09:20
Svého kolegu podpořil s námitkou i obhájce Jaromíra Lukeše. Soud se nyní radí.
09:19
Žádné porušení v tom nespatřuji. Výpověď měla pokračovat dnes, pan Cojocaru ji podle svého práva odmítl," odpověděl soudce.
09:18
Advokát Davida Vaculíka protestuje, že v pondělí nemohl Cojocaru položit dotazy- "Byla porušena základní procesní práva," tvrdí.
09:17
Václav Cojocaru
Václav Cojocaru se poradil s obhájcem. Ten poté oznámil, že jeho klient už nebude vypovídat.
09:12
Václav Cojocaru
V 9:00 začalo líčení. Nejprve ještě Václav Cojocaru, který vypovídal už v pondělí, zodpoví některé doplňující dotazy.