Soud se studenty z roku 89 se vrátil na začátek

  • 33
Brno - Bylo to divné soudní jednání. Trvalo pouhých deset minut a po letech tahanic u nejrůznějších instancí včetně Nejvyššího soudu řešil brněnský městský soud případ vlastně už počtvrté. Jádrem sporu jsou přitom pouhé dvě věty, které stávkující studenti brněnské fakulty architektury napsali do revolučního prohlášení těsně po listopadu 1989.

Svého tehdejšího učitele a současně předsedu základní organizace KSČ Jana Snášela v něm označili za arogantního a demagogického muže, který zneužívá politického postavení.

Snášel se poté začal soudit s třemi představiteli stávkového výboru, kteří dokument podepsali a žádal omluvu. Studentům začaly chodit obsílky a museli se vláčet po soudních síních.

To se nejspíš hned tak nezmění: soudce totiž odročil další jednání naneurčito, což znamená, že konec je zase v nedohlednu.

"Rozhodně mě to nepřekvapilo," komentoval krátké a bezvýsledné jednání jeden ze tří někdejších studentských vůdců Zdeněk Hirnšal. Po dnešku už v absurdním soudním procesu nejsou ovšem studenti sami.

Za studentské vůdce se postavila škola
Do sporu zasáhlo Vysoké učení technické v Brně, které se rozhodlo přidat na jejich stranu. "Škola a především rektor mají zájem na tom, jak toto jednání dopadne," řekl děkan fakulty architektury Josef Chybík. Škola se rozhodla hájit akademické svobody.

"Jsem tím šokován, ten soud by se neměl vůbec konat. Pan Snášel jako poslední představitel komunistické strany, která ilegálně vnikla na akademickou půdu, by se měl sám omluvit," řekl bývalý děkan a významný brněnský architekt Ivan Ruller. KSČ jemu samotnému před rokem 1989 na škole zakázala působit.

Soudce Dušan Schinzel sice rozhodl, že vysokou školu jako vedlejšího účastníka sporu přijme, ale Snášelův obhájce Čestmír Kubát se proti tomu na místě odvolal. Což znamená, že soudce případ odročil, dokud o Kubátově odvolání nerozhodne krajský soud.

Studenti se ovšem už loni rozhodli nespoléhat na hlemýždí tempo rozhodování českých soudů. Odvolali se k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

"Vzhledem k tomu, že se dvě věty posuzují dvanáct let, je to inspirativní důvod, abychom se dovolávali dobrodiní zákona a zejména úmluvy o ochraně lidských práv přímo do Štrasburku. V článku šest této listiny se říká, že má každý právo na to, aby byla jeho záležitost spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým nestranným soudem. To v tomto případě dodrženo nebylo," řekl advokát studentů Jaroslav Brož.

Jednu z příčin neukončeného sporu vidí Brož v odtažitosti soudů, které se vyhýbají rozhodnutí a případ odkládají.

S případem si soudy nevědí rady od počátku
Přestože městský soud v Brně Snášelovu žalobu opakovaně zamítal, nadřízený krajský soud případ zase opakovaně vracel zpátky. Nakonec po sedmi letech jednání krajský soud studentům nařídil, aby se Snášelovi omluvili doporučeným dopisem a kopii zaslali na fakultu architektury do rukou děkana.

Tak tehdy rozhodla soudkyně Ludmila Antlová. Podle ní nesli za stanovisko odpovědnost pouze tři žalovaní studenti, protože pod ním byli podepsaní.

"Prohlášení jsme mínili jako společný projev. Zvolení zástupci vystupovali za celou školu," řekl však ve čtvrtek bývalý student Michal Werner, který sice mezi třemi žalovanými studenty nefiguroval, ale přesto za prohlášením stojí.

Své bývalé spolužáky přišel podpořit do budovy soudu. Nebyl ostatně jediný. Před soudní síní se shromáždila asi desítka demonstrantů s transparentem: "Soudruhu Snášele, stydíme se za vás".

Snášela a jeho advokáta to rozčílilo natolik, že si stěžovali soudci a ten povolal justiční stráž. Ta musela hlídat soudní síň po celé jednání. "Jsem rozhořčen, že pouhý transparent před soudní síní vyvolal reakci jako v dobách totality," řekl děkan Chybík.

Studenti tehdy vyjádřili nedůvěru celkem pěti pedagogům, ale soudit se začal jen Snášel.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue