Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kauza hidžábu ve škole míří k Nejvyššímu soudu, cizinka podala dovolání

  11:47aktualizováno  12:47
Ačkoli žalobu somálské dívky na Střední zdravotnickou školu v Praze 10 kvůli údajnému zákazu nosit při výuce muslimský šátek odmítl prvostupňový i odvolací soud, případem se ještě bude zabývat Nejvyšší soud. Advokátka cizinky totiž podala dovolání, v němž napadá argumentaci pražského městského soudu.

Protiislámský politický aktivista Martin Konvička (vlevo) při vynášení zprošťujícího rozsudku nad Střední zdravotnickou školou v Praze 10. (27. ledna 2017) | foto:  Dan Materna, MAFRA

„Naše dovolání předkládá Nejvyššímu soudu k posouzení základní právní otázku, zda zástupce střední školy je, či není oprávněn požadovat po studentce muslimského vyznání, a to s odkazem na ustanovení školního řádu o obecném zákazu nošení pokrývek hlavy, aby nenosila při teoretickém vyučování hidžáb,“ sdělila iDNES.cz Radka Korbelová Dohnalová. Podle ní nemůže škola omezit projev náboženského vyznání studentů bez zákonné úpravy.

Žalobu na nepřímou diskriminaci odmítl v lednu Obvodní soud pro Prahu 10 s tím, že se přiklonil k argumentu školy, že Somálka se fakticky studentkou nestala a nemohla tak být ani diskriminována (více o verdiktu). Ze strany žalobkyně padlo odvolání, s nímž však u Městského soudu v Praze nepochodila (více v článku Odvolací soud se ve sporu o hidžáb postavil za školu).

Podle městského soudu Somálka do výuky nastoupila a obvodní soud tak dospěl k nesprávným závěrům. Zatímco první instance se vyhnula zásadní otázce, jestli škola mohla hidžáb zakázat, odvolací soud se vyslovil, že dívka ve škole právo na nošení šátku nemá.

Fotogalerie

Právní zástupkyně dívky Radka Korbelová Dohnalová napadá v dovolání argumentaci Městského soudu v Praze, který třeba dává za příklad situaci ve Francii.

„I ESLP (Evropský soud pro lidská práva, pozn. redakce) k této situaci uvedl, že v otázce vztahu mezi státem a náboženstvím, což je i případ regulace nošení náboženských symbolů ve vzdělávacích institucích, má zvláštní důležitost role národních institucí jednotlivých států, přičemž pravidla v této sféře budou různá od jedné země ke druhé vzhledem k národní tradici a požadavkům na potřebu chránit práva a svobody druhých,“ napsal v odůvodnění soudce Jan Klášterka.

Islám jako politické náboženství?

To je však podle advokátky nepřesná paralela, jelikož Francie je v tomto ohledu specifická a daleko sekulárnější než Česká republika. Naopak připomíná rozsudky v Německu, Anglii, Nizozemí a Belgii.

„Všechny země přitom došly k závěru, že není na místě z principu zakazovat žákům a studentům nošení náboženského symbolu ve škole – ať u jde o muslimský šátek, jarmulku, sikhský turban, křížek atd., když samotné nošení těchto symbolů víry neutralitu vzdělávání nenarušuje,“ argumentuje právnička.

Městský soud také dává do protikladu k právu na náboženskou svobodu právo být bez vyznání. „Prosté vystavení vnějším projevům náboženství samo o sobě nelze chápat jako porušení základních práv jednotlivce. Děje se tak totiž běžně každý den a opačný přístup by znamenal nutnost odstranit z výuky historii, etiku, zakázat teologické fakulty, zakázat náboženskou výchovu, výuku jeptiškám a kněžím, odstranit z veřejného prostoru všechny náboženské budovy, symboly, přestože představují nedílnou součást kultury, oponuje soudu Korbelová Dohnalová.

Případný zákaz hidžábu není podle soudu ani nepřímou diskriminací. „Ustanovení školního řádu sice v důsledku omezovalo žalobkyni nosit šátek, ale omezovalo také všechny ostatní studenty, kteří by si chtěli dát něco na hlavu. Nošení pokrývky hlavy ve škole je v poměrech České republiky nespolečenské, byť v ostatních uzavřených prostorách je společensky přípustné, aby ženy pokrývku hlavy měly,“ píše Klášterka v odůvodnění.

Podle městského soudu by postup žalobkyně prostřednictvím antidiskriminačního zákona „v důsledku mohl vést až k legitimizaci nošení muslimských symbolů na českých veřejných školách bez ohledu na rozpor politické povahy tohoto náboženství se západními liberálními ideály, na kterých je po roce 1989 založena i česká společnost.“

S tím advokátka nesouhlasí. „Odvolací soud se zde bohužel nechal strhnout předsudky a zcela odhlédl od toho, že v podstatě každé náboženství je do jisté míry politické, neboť každé se snaží přispět k proměně jednotlivců i společnosti. I v případě křesťanství by šlo argumentovat, že jde o „politické“ náboženství,“ upozorňuje.

Poměrně odvážnou argumentací soudu se nyní bude zabývat Nejvyšší soud, jehož rozhodnutí by pomohlo vytvořit judikaturu pro podobné případy.



Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Rožnov chce udržet mladé pracující, až na tři roky jim zlevní nájem

(ilustrační snímek)

Rožnov pod Radhoštěm se vylidňuje. Ještě v roce 1999 žilo ve městě něco přes 18 tisíc lidí, nyní jich téměř o dva...

Po Novém roce přibylo obětí domácího násilí. Spouštěčem je stres i alkohol

(Ilustrační snímek)

Do poraden pro týrané ženy po Novém roce telefonuje a přichází víc klientek než kdy jindy. Už během Vánoc zaznamenaly...

ZPRÁVY: Klíčníci vyzvedli korunovační klenoty. Češi je uvidí od úterý

České korunovační klenoty: svatováclavská koruna z doby Karla IV., které...

Sledujte Zprávy iDNES.tv. Vydáme se na Pražský Hrad, kde klíčníci odemkli v katedrále sv. Víta Korunovační komnatu,...

Najdete na iDNES.cz