Soud se vrátil k událostem z jara roku 2008. Metropolitní univerzita Praha tehdy měla problém s prostory. Na školu se zapsalo výrazně vyšší množství studentů než v předchozích ročnících. Zástupci univerzity mluví o nárůstu z 2 600 na více než čtyři tisíce studentů.
Škola se podle obžalovaných obávala, že o studenty přijde. Snažila se prý proto situaci urychleně řešit, aby všichni mohli v říjnu 2008 nastoupit. Zvažovala stavbu nové budovy, pronájem jiné, ale za nejlepší řešení vedení univerzity považovalo získat další prostory v budově v Dubečské ulici, kde s ní sídlilo i soukromé gymnázium Minerva.
Pavel Chuchla, který gymnázium zastupoval, se však s představiteli univerzity nedohodl. Obžalovaný Haluza u soudu uvedl, že se pak objevila možnost, kterou označil za Deus ex machina. Obrátil se na tehdy 19letou přítelkyni a nyní manželku Chuchly Nikolu. Dohodli se, že dívka univerzitě pomůže a jako odměnu za to dostane dva miliony korun.
U soudu všichni tři mluvili o tom, že smlouva byla nejprve ústní. Tu písemnou připravil Haluza 26. května a podepsána byla dokonce až 11. září 2008. Soudce Tome Frankič se marně ptal, proč na tak důležitou věc byla písemná smlouva sepsána až tak pozdě. Bezvýsledně také zjišťoval, proč byla podepsána až v době, kdy její cíle byly už splněné - tedy v době, kdy univerzita měla na chybějící prostory zajištěny smlouvou s pražským magistrátem.
Nejasné mu také bylo, jaké měla dívka, která ani neměla živnostenský list, možnosti, aby zajistila vyklizení prostor gymnáziem Minerva a vyřízení nové smlouvy s magistrátem. Haluza přiznal, že „machiavelisticky“ její vztah s Chuchlou využil.
Důležitý byl výsledek, říká obžalovaný
Benešová mluvila o tom, že dívka pomáhala Chuchlovi a školu dobře znala. O jejich vztahu prý nevěděla. Podle ní Chuchlová měla zajistit vyklizení prostor, které opustilo gymnázium, protože bez toho nemohla být podepsána nájemní smlouva s magistrátem. „Možná by stačilo říci chlapům v hospodě, ti by to za 10 tisíc za víkend vyklidili,“ poznamenal soudce.
Státní zástupkyně mimo jiné upozornila na to, že není jisté, zda Chuchlová činnosti deklarované ve smlouvě vůbec vykonala. Připomněla, že škole poslala teprve jednu fakturu na půl milionu korun, ale už jí byla vyplacená celá částka.
Haluza na to reagoval, že se jednalo o „zprostředkovatelskou smlouvu“. „Důležitý byl výsledek. Nebylo podstatné, a proto jsme ani neprověřovali, co pro něj udělala,“ vysvětloval. Doplnil, že to pro univerzitu stále bylo výhodnější, než stavět novou budovu za 40 milionů korun.
Chuchlová u soudu odmítla na dotazy odpovídat. Přečetla jen krátké vyjádření, ve kterém s obžalobou nesouhlasí. „Jak jsem se mohla dopustit podvodu, když mě oslovila sama univerzita a také připravila smlouvu?“ ptala se. Tvrdí, že na vyklizení prostor skutečně pracovala a získanou odměnu řádně zdanila.
Líčení pokračuje ve čtvrtek, kdy bude ve své výpovědi pokračovat zakladatelka univerzity Benešová. Její obhájce Eduard Bruna upozornil, že klientka má připravený asi pětihodinový projev. Zatím mluvila necelou hodinu, kde mimo jiné vytkla obžalobě i špatnou větnou stavbu.
Prezidentská milost smazala podmínku
Benešová předloni v listopadu odešla od soudu s dvouletou podmínkou za korupci a zpronevěru peněz školy. Činů se dopustila tím, že umožnila bezplatné studium desítkám lidí a univerzitě tak způsobila škodu přes šest milionů korun.
Benešová ale v roce 2009, kdy byla trestně stíhána, požádala o prezidentskou milost. Té se dočkala a její trestní rejstřík je tak zcela čistý, a je tedy nutné na ni nahlížet jako na bezúhonnou osobu.
Milost ale považovala řada lidí za kontroverzní, protože Benešová měla mít údajně dobré vztahy s tehdejší první dámou Livií Klausovou. Omilostněná ředitelka univerzity to ale popřela, s Klausovou se podle svých slov viděla jen párkrát na společenských akcích (více čtěte zde).
