Když lékařka Martina P. v roce 2011 po třech letech odcházela z pozice primářky v jedné z jihomoravských nemocnic, dozvěděla se od šéfa sousedního oddělení, kolik činí jeho měsíční plat. A nestačila se divit.
Zatímco ona a její kolegyně měly hrubý příjem kolem 50 tisíc korun, jejich mužští kolegové na primářských pozicích brali osmdesát až sto tisíc, jejich příjem byl tedy až o sto procent vyšší.
„Předtím mě nenapadlo žádat o vyšší plat, myslela jsem, že to je na této pozici běžné. Byl pro mě naprostý šok, když jsem se dozvěděla, kolik berou chlapi. Zdálo se nám to s kolegyní opravdu nehorázné. Podala jsem proto na nemocnici žalobu,“ říká lékařka.
Po vedení žádala alespoň částečné dorovnání platu za uplynulé tři roky na úroveň částky, kterou v té době brali její mužští kolegové. Celkem se soudila o jeden milionu korun, později požadovanou částku snížila na půl milionu.
Neřekla si o víc, vysvětlil soudu bývalý zaměstnavatel
Krajský soud v Brně dal však za pravdu nemocnici, podle které bylo na místech jejích kolegů zapotřebí jiných praktickými znalostí a dovedností. Žalobu dvakrát zamítl, definitivně loni v říjnu. Podle soudkyně nebylo nerovné zacházení prokázáno.
„Žalobkyně, která měla mzdu smluvně sjednanou, navíc po celou dobu o zvýšení mzdy nepožádala a jednotliví zaměstnanci žalovaného na pozici primáře, bez ohledu na to, zda se jednalo o muže či ženy, byli v období od ledna 2008 do března 2011 odměňováni různě,“ stojí v rozsudku, který má iDNES.cz k dispozici. „On sám (tehdejší jednatel, pozn. red.) nikdy nerozlišoval, jestli se jedná o ženu či muže, posuzoval pouze potřeby nemocnice a žalobkyně věděla, za jakých podmínek nastupuje,“ cituje rozsudek obhajobu.
Martina P. nesouhlasí. „Kolega, se kterým jsem se srovnávala v žalobě, vedl srovnatelně náročné oddělení, které bylo dokonce o něco menší než to moje,“ říká. Argumentuje také tím, že kolegovi, který převzal funkci primáře po jejím odchodu, nemocnice vyměřila opět vyšší plat.
Soudkyně se však bývalého vedení nemocnice zastala. „Soud je toho názoru, že je oprávněním zaměstnavatele v nenárokové části smluvní mzdy zohledňovat přínos toho konkrétního zaměstnance pro své potřeby, tímto způsobem zaměstnavatel upravuje a řídí svoji činnost, takovéto rozhodnutí zaměstnavatele nemůže být diskriminačním jednáním,“ zdůvodnila soudkyně zamítnutí žaloby.
Spravedlnost v odměňování bude kontrolovat inspekce
O případu iDNES.cz informovala ombudsmanka Anna Šabatová. Vydala právní stanovisko, které zatím není veřejné. „Nerovné odměňování je nedůstojné a stát by měl činit více, aby tomu zabránil,“ konstatuje obecně k situaci na trhu práce v Česku. Za alarmující považuje, že přetrvávají výrazné rozdíly v odměňování. Ženy berou průměrně o 22 procent méně než muži.
Ministerstvu práce a sociálních věcí a Státnímu úřadu inspekce práce Šabatová navrhla vytvoření metodiky, podle které by spravedlnost v odměňování žen a mužů kontrolovaly oblastní inspektoráty práce.
„Ministryně mému doporučení vyhověla a v současné době probíhají přípravné práce na vytvoření metodického materiálu pro inspektoráty práce,“ říká ombudsmanka. Pravidelné kontroly rovnosti odměňování na srovnatelných pozicích inspektoráty spustí během letošního roku.
GRAF: Přetrvávající genderové rozdíly ve mzdách
