Vojákovi Miroslavu Bartošovi obžaloba kladla za vinu, že pustil do základny tři auta, která neměla platné povolení ke vstupu.
"Voják, který střežil vstup do základny, umožnil vjezd dvěma policejním autům a civilní dodávce se zakrytými okny. Stalo se to v době, kdy v Iráku byly běžné sebevražedné útoky na spojenecké vojáky. Podle obžaloby tak ohrozil životy stovek vojáků, kteří na základně sloužili," řekla soudkyně Anna Sobotková.
Bartoš se před soudem hájil tím, že se propustky a pravidla pro vstup na základnu často měnily. Soudkyně Sobotková ale jeho obhajobu neuznala.
"Z vyšetřování i soudního líčení jasně vyplynulo, že vojáci, kteří základnu střežili, o změnách věděli. V případě potřeby měli konzultovat svého velícího důstojníka nebo britské velení základny," uvedla Sobotková.
Bartoš byl proto odsouzen za porušení povinností strážní služby a neuposlechnutí rozkazu k jednoletému pobytu ve vězení s podmíněným odkladem na dva roky. "Trestní sazba byla v tomto případě jeden rok až pět let odnětí svobody. Vzhledem k dosavadní bezúhonnosti obžalovaného a jeho bezproblémové službě v armádě jsem mu uložila nejnižší možný trest," řekla Sobotková.
Rozsudek nenabyl právní moci. Bartošova obhájkyně se proti němu na místě odvolala.
Voják se projížděl na vypůjčené motorce
Ve druhém případě byl souzen voják obžalovaný z toho, že si od jednoho z Iráčanů, kteří čekali na vstup na základnu, vypůjčil motorku, na které se projížděl po střeženém prostoru i mimo něj.
"Obžaloba stála na tvrzeních jediné svědkyně, která incident nahlásila se značným zpožděním v době, kdy už nebyla schopná určit datum, kdy k němu mělo dojít. Žádný další svědek její tvrzení nepotvrdil, takže se neprokázalo, že se skutek stal. Proto jsem obžalovaného musela zprostit obžaloby," uvedla soudkyně Sobotková.
Podle ní jsou po profesionalizaci české armády vojenské trestné činy výjimečné. "Armáda je většinou řeší v rámci svých řádů. Tyto dva případy ze zahraničních misí jsou jediné, které Okresní soud v Pardubicích projednával," řekla Sobotková.
