Při převozu sedmnácti cisteren z Německa do České republiky podle soudu proclili daňově méně zatížené lehké topné oleje, které pak rozprodali jako pohonné hmoty. Tak se vyhnuli placení vysokých daní.
Otu Fassmanna z Rožnova pod Radhoštěm poslal rozsudek do věznice s ostrahou na sedm let, Antonína Pavelku z Valašského Meziříčí a Ladislava Procházku z Brna na šest let. Všichni tři odmítli vinu uznat a proti rozsudku se odvolali.
"Pro trestnou činnost zneužili název Aristia. Firma toho jména skutečně v Praze existovala, avšak na jiné adrese a neobchodovala s pohonnými hmotami, ale s počítači," uvedla předsedkyně senátu Jaroslava Miketová.
Fassmann se hájil tím, že byl jen zprostředkovatelem firmy Aristia. Jmenoval podobně jako Pavela několik lidí z této společnosti, se kterými údajně jednal a pro které obchody vyjednával. Měl prý dostávat provizi, ale nedostal nic.
"Osoby, které uváděli, však neexistují. Jednoho člověka shodného jména se podařilo vypátrat, ale neměl s naftou nic společného," uvedla soudkyně.
Dodání cisteren od německé firmy zajistil Procházka. Obžalovaní naftu rozprodali firmám ze severní Moravy, mimo jiné Tchasu.
Policisté Fassmana obvinili v roce 1996. Poprvé se dostal z vězení na kauci devět set tisíc korun. Poté, co ho soud propustil po jeho třetím pobytu, vyšlo najevo, že jeho advokát tajně vynášel dopisy, pomocí kterých Fassmann ovlivňoval svědky.
Advokáta, který mezitím zemřel, tehdy zachránila před soudem amnestie.
"Vycházeli jsme proto z prvních, usvědčujících výpovědí," dodala Miketová, která nepochybuje, že soud jejích vinu bezpečně prokázal. Než se případ dostal u soudu na řadu, uběhlo více než pět let.
