Soud: Policejní odposlech není důkaz

  • 2
Olomouc - Operativní odposlechy telefonů lidí podezřelých ze závažných zločinů pořízené kriminalisty podle zákona o policii neobstojí u soudu jako důkaz. Vrchní soud v Olomouci tak rozhodl v odvolacím řízení v kauze bývalých brněnských vyšetřovatelů zapletených do distribuce heroinu v ostravském podsvětí.

Bývalé vyšetřovatele Stanislava Mozgu a Miloše Jeřábka a šéfa odboru pro boj s organizovaným zločinem Petra Netíka z Brna původně ostravský krajský soud odsoudil k vysokým trestům za to, že prodali bandě překupníků heroin zabavený při policejní razii.

Proti obžalovaným nebyl přímý důkaz. Klíčové pro rozsudek byly právě odposlechy telefonů pořízených bez souhlasu státního zástupce. Vrchní soud však případ krajskému soudu vrátil.

Proč vrchní soud neuznal odposlech jako důkaz

Podle zákona o policii stačí policistům k odposlechu povolení soudu, zatímco podle trestního řádu musí povolit odposlech kromě soudu i státní zástupce. Policisté postupovali podle zákona o policii.

Pokud by se verdikt stal obecným pravidlem, může ovlivnit policejní praxi. Podle soudců však znamená posílení ústavních práv občanů.

Odposlechy umožňují detektivům dva zákony - o policii a trestní řád. Oba mají odlišný právní režim, trestní řád navíc vyžaduje, aby odposlech kromě soudu schválil i státní zástupce.

"Odposlech je zásahem do ústavního práva, které zaručuje tajemství zpráv předávaných telefonem," řekl soudce vrchního soudu Vladislav Šlapák. "Je otázka zachování ústavnosti, když se odposlech použije jako důkaz. Senát se shodl, že operativní odposlech podle zákona o policii nemá povahu důkazu a v tomto případě jej nelze využít před soudem," vysvětlil soudce.

Že jde o precedentní rozhodnutí, připustil i předseda ostravského senátu Miroslav Mucha ihned po vynesení původního rozsudku. "Je to mimořádně závažné rozhodnutí. Dospěli jsme však k názoru, že pokud bojujeme proti organizovanému zločinu, je nutno použít všech zákonných prostředků," řekl.

Rozhodnutí senátu zdůvodnil ustanovením zákona, podle kterého může být považováno za důkaz vše, co přispěje k objasnění věci. Podle jeho názoru má zákon o policii i trestní řád stejnou právní sílu. "Ať se k tomu vyjádří nadřízené soudy a ukáže se, zda lze takto postupovat i v budoucnu."

Nadřízený soud měl jiný názor. "Je to poměrně zásadní rozhodnutí, které určitě vyvolá diskusi. Bylo však třeba říct, který druh odposlechu má přednost. Senát se shodl, že přednost má postup podle trestního řádu," vysvětlil vrchní soudce Šlapák.

Jeho právním názorem se musí krajský soud při novém projednávání případu řídit. Obžalovaným policistům se nyní bude obtížně prokazovat vina.

Zatímco obhájci obžalovaných verdikt přivítali, vyšetřovatelům případu se rozhodnutí vrchního soudu nelíbí. Namítají, že oba druhy odposlechů povoluje zákon. Oficiálně však policie zatím nereagovala. "Rozhodnutí soudu nemáme k dispozici," zdůvodnila to mluvčí policejního prezidia Ivana Zelenáková.

Vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan čeká na písemné zdůvodnění rozsudku. Podporuje však spíše širší výklad, kdy se jakýkoliv důkaz opatřený zákonným způsobem může použít před soudem. "Je zřejmé, že práce policie bude nyní komplikovanější," podotkl.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video