Chatrné a přeplněné lodě s imigranty často ani do cíle nedorazí a ztroskotají. Ilustrační foto

Chatrné a přeplněné lodě s imigranty často ani do cíle nedorazí a ztroskotají. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Soud osvobodil tři Němce, kteří zachránili 37 Afričanů před utonutím

  • 53
Když posádka německé humanitární lodi Cap Anamur II uviděla kymácet se na vodách Středozemního moře gumový člun plný Afričanů, měla na výběr. Mohli předstírat, že je nepotkali, a nechat je zemřít žízní nebo se utopit. Mohli nález oznámit úřadům a nestarat se. Mohli je vzít na palubu a odvézt na břeh. Vybrali si třetí možnost a včera kvůli tomu stanuli před soudem.

V červenci roku 2004 totiž neodvezli uprchlíky zpět do Afriky, ale zamířili k evropským břehům - na Sicílii.

A i tamní úřady měly na vybranou. Mohly kapitána lodi oslavovat jako zachránce sedmatřiceti životů, nebo mohly lodi zakázat vstup do přístavu a vedení lodi obvinit z napomáhání ilegální imigraci. Vybrali si to druhé.

Kapitánovi lodi Stefanu Schmidtovi, někdejšímu předsedovi humanitární organizace Cap Anamur Eliasi Bierdelovi a prvnímu důstojníkovi, Rusovi Vladimiru Daschkewitschovi, hrozily tresty čtyřletého vězení a pokuta 400 tisíc eur.

I proto, že příběh o zachráněných Afričanech měl několik ale. Humanitární loď Cap Anamur II patřila stejnojmenné německé společnosti, která se zabývá právě záchranou uprchlíků. Dřív než stačila loď dojet k břehům Sicílie, měla už na palubě štáby dvou německých televizí.

Kapitán byl proto obviňován z toho, že uprchlíky v nouzi využil jen jako prostředek k vlastnímu zviditelnění. Navíc posádka zpočátku tvrdila, že zachránění Afričané pocházejí z válkou sužovaného Súdánu. Nakonec se však ukázalo, že se jedná o jedenatřicet uprchlíků z Ghany a šest z Nigérie a nemají tak právo na azyl.

Proti odsouzení členů posádky protestovala i řada osobnosti

Soudní spor se táhl několik let a protestovala proti němu řada známých osobností. Mezi nimi i nositel Nobelovy ceny za literaturu Němec Günter Grass. Podle Rádia Vatikán se dokonce Grass obrátil před měsícem i na papeže, aby do případu zasáhl s tím, že záchrana lidí v nouzi patří k základním myšlenkám křesťanství.

Včera soud rozhodl: všechny tři muže po třech letech jednání zprostil obžaloby.

"Je to důležitý den pro humanitární práci a úspěch pro lidskost," komentoval rozsudek v prohlášení na internetových stránkách organizace Cap Anamur její současný šéf Edith Fischnaller. "Záchrana bez ,když‘ a ,ale‘ v největší nouzi je základním principem Cap Anamur," uvedl.

Jeho organizace působí v jedenácti zemích světa. Například v africkém Kongu nebo Sieře Leone. Založil ji v době války ve Vietnamu německý novinář a žije jen z příspěvků sponzorů.

Zatímco pro organizaci měl tento příběh dobrý konec, v případě uprchlíků to bylo jinak. Když se loď Cap Anamur II po téměř třítýdenním čekání na povolení vplout do sicilského přístavu dostala na italskou půdu, pobyli na ní Afričané jen několik týdnů. Pak byli vráceni na černý kontinent.

UPRCHLÍCI U BŘEHU ITÁLIE

Lidé umírali, nikdo nepomohl

- 20. srpna 2009 vylovili lidé z moře u jihoitalského ostrova Lampedusa pět běženců, kteří vypověděli, že 73 dalších imigrantů, s nimiž byli na lodi, zahynulo během cesty z Libye a jejich těla byla hozena do moře.

- Podle migrantů jejich loď bloudila mořem 23 dní a za tu dobu potkala mnoho plavidel, z nichž jí žádné neposkytlo pomoc. "Jako by strach převažoval nad povinností poskytnout pomoc na moři," prohlásila mluvčí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Laura Boldriniová a zdůraznila, že tento případ je alarmující.

Tvrdý zákon na uprchlíky

- V prvním čtvrtletí roku 2008 zadrželi policisté na hranicích Evropské unie 24 tisíc běženců, ve stejném období roku letošního jich bylo zhruba o čtyři tisíce méně.

- Příliv se razantně zastavil v poslední době v Itálii, kde začal v květnu platit tvrdý zákon. Italské a libyjské úřady se dohodly, že budou uprchlictví hodnotit jako trestný čin. Každý, kdo se pokusí nelegálně vstoupit na italskou půdu a hlídka jej chytí, bude vrácen.

- Nové pravidlo kritizují humanitární organizace, protože mezi uprchlíky mohou být i ti, kteří mají právo na politický azyl. Zdroj: ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video