Rohelův advokát Lubomír Müller řekl, že jeho klient byl v roce 1988 poslán na 18 měsíců do vězení. Když chtěl v roce 1990 požádat o rehabilitaci, tak ve Sbírce zákonů zjistil, že na paragraf, podle kterého byl odsouzen, se amnestie nevztahuje.
Podle advokáta šlo o chybu, neboť místo správného paragrafu 269 byl uveden paragraf 169. Chyba byla po několika měsících opravena, o čemž Rohel nevěděl a podání rehabilitačního návrhu promeškal. Nedávno proto požádal soud o povolení obnovy řízení.
"Soud v roce 1988 nerespektoval náboženskou svobodu, jak ji již tehdy garantovala Všeobecná deklarace lidských práv. Navíc paragraf 269, který se v rehabilitačním řízení stal předmětem sporu kvůli chybě ve Sbírce zákonů, byl v prosinci 1999 vypuštěn z trestního zákona, a proto podle něj nemůže být dnes nikdo odsouzen," zdůvodnila své rozhodnutí soudkyně Lenka Konrádová.
Státní zástupkyně i Rohel se podle Müllera vzdali práva na odvolání, a tak zprošťující rozsudek nabyl ihned právní moci. "Tím byla za Rohelovým případem učiněna definitivní tečka. Nicméně kauza může mít precedenční význam i pro další osoby, jejichž rehabilitace doposud ztroskotávají na chybě ve Sbírce zákonů," dodal Müller.
