Uvedl, že on i jeho kolegové měli při pitvě na sobě bílé kombinézy, ochranné rukavice a speciální kapuce, kterými dýchali vzduch skrz filtr. „Považovalo se to za jedno z nejnebezpečnějších ohledání mrtvého těla, jaké se kdy uskutečnilo v západním světě. A já myslím, že tomu tak bylo,“ řekl Cary londýnskému soudu, který případ nově vyšetřuje.
Litviněnko jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení své země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel.
Podle dosavadních vyšetřování byl Litviněnko otráven izotopem polonia 210, který byl podle všeho v čaji podaném při setkání s ruskými agenty. Litviněnko podle některých expertů ale asi pozřel radioaktivní látku i dříve, celkem nejméně dvakrát. A to v polovině října 2006 a znovu o dva týdny později při osudném setkání.
Britské úřady od začátku považují za hlavní podezřelé tehdejší ruské agenty Dmitrije Kovtuna a Andreje Lugového, ale jasné důkazy při prvním vyšetřování kauzy nepředložily. Důstojník britských protiteroristických sil Craig Mascall dnes londýnskému soudu řekl, že oba Rusy stále hledá britská policie pro vraždu.
Lugovoj a Kovtun odmítli jak obvinění, tak nový odjezd do Británie. Ruské úřady nechtějí vydat podezřelé s odvoláním na ústavu zakazující vydávat ruské občany ke stíhání v cizině. „Dospěl jsem k závěru, že britské úřady mi nedají možnost dokázat mou nevinu,“ vysvětlil v roce 2013 svůj postoj Lugovoj, který se stal poslancem za nacionalistické uskupení Vladimira Žirinovského. Podobně se vyjádřil někdejší agent a nynější obchodník Kovtun.
Nové, tentokrát veřejné vyšetřování týkající se smrti třiačtyřicetiletého muže začalo v úterý poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta, a právě tyto informace jsou podle Mariny Litviněnkové klíčové k odhalení pravdy. Věří, že za smrtí jejího muže stojí Moskva, která to ale vehementně odmítá.
