Kristina Colloredo-Mansfeldová se dnešního soudu neúčastnila, stáním se obvykle vyhýbá. Soud hraběnce nevyhověl, ačkoliv její právníci už dříve uvedli, že nová zjištění jsou podle nich zcela převratná a nemůže je zpochybnit ani Ústavní soud.
Listiny, o kterých informovala MF DNES, měly potvrdit, že hraběnčin otec Josef Colloredo-Mansfeld měl židovskou matku a nacisté ho za okupace vnímali jako nepřítele Říše. Právě tento fakt měl celý případ zvrátit. - čtěte Spor o Opočno se vrací k soudu
Advokáti obou stran - hraběnky a památkářů - se tvrdě střetli nad archiváliemi starými přes padesát i šedesát let, které se už zčásti probírali před dřívějšími soudy. Zástupce hraběnky Vlastimil Nedomlel předložil nově nalezené důkazy a žádal obnovit řízení.
. Soud mě donutil připnout si židovskou hvězduVyjádření hraběnky Collorado-Mansfeldové k verdiktu rychnovského soudu |
Podle dokumentů byla Kristinina babička Berta Kolovrat Krakovská Židovka. "Proto jsme názoru, že otec Kristiny splňuje podmínky rasové perzekuce, jak žádal Ústavní soud," uvedl Nedomlel.
Případ se ještě může protáhnout
Advokát památkářů Miloš Hošek si nebral servítky a kritizoval snahu Colloredů doložit židovský původ na základě dokumentů německé tajné policie.
"Paradoxem je, že to, co dřív zametali pod koberec, nyní vytahují, když se to hodí," narážel Hošek na to, jak se Colloredové snažili zpochybnit, že otec Kristiny kdysi požádal o říšskoněmecké občanství.
"Přijde mi nevkusné dovolávat se židovských předků s ohledem na lidi, kteří za holokaustu skutečně trpěli," řekl Hošek. Podle něj předložené důkazy vůbec nesouvisejí s konfiskacemi majetku mezi 25. únorem 1948 až 1. lednem 1990, jak vyžaduje restituční zákon.
Pokud se Colloredové odvolají, může se celá věc znovu táhnout roky přes všechny instance až třeba znovu k Ústavnímu soudu. "Bude to stále otevřená kauza," dodal Hošek.
Nejdřív škála českých soudů, pak Štrasburk
Právní zástupce Kristiny Colloredo-Mansfeldové Vlastimil Nedomlel nechtěl zatím komentovat, zdali se hraběnka proti rozsudku odvolá. "Uvidíme. Nemáme rozhodnutí, nebudu dělat závěry," uvedl Nedomlel.
Nechtěl se vyjádřit ani k tomu, jestli se obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Musíte projít celou škálou zdejších soudů, pak je teprv Štrasburk."
Během sporů se zámecký areál už dříve na čas vrátil do správy hraběnky, připomněla ČTK. Národní památkový ústav poté podal stížnost k Ústavnímu soudu, který spor vrátil na začátek.
V novém procesu soudy v Rychnově nad Kněžnou a Hradci Králové přiřkly zámek státu a správnost jejich verdiktů v listopadu 2007 potvrdil Nejvyšší soud. - čtěte Zámek v Opočně patří státu
Opočenský zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 Němci, po roce 1945 připadl dekrety prezidenta Beneše do majetku státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, v roce 1948 po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.
Jedna z nejnavštěvovanějších památek v kraji
Kristina Colloredo-Mansfeldová opakovaně upozorňuje, že majetek jejího otce byl za války zkonfiskován kvůli jeho nepřátelství k nacistům, a poukazovala na údajnou rasovou perzekuci rodiny. Podle Národního památkového ústavu však pro taková tvrzení nepředložila žádné důkazy.
Zámek v Opočně na Rychnovsku vybudovali na místě středověkého hradu Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn společně s Albrechtem z Valdštejna. Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo.
Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu. Opočenský zámek patří mezi nejvíce navštěvované památky v Královéhradeckém kraji. Například v roce 2007 si ho prohlédlo 42 920 návštěvníků, kterým mimo jiné nabízí unikátní obrazárnu a sbírku zbraní.
