Požadoval omluvu za to, že mu během listopadové revoluce vyjádřili nedůvěru.
"Unavuje mě to. Komunisté zase získávají podporu a já myslím, že naše společnost je trochu nemocná, že se s minulostí nevypořádala," říká jeden z bývalých studentských vůdců Martin Laštovička.
Snášelův advokát se odmítl vyjádřit, sám Snášel s novináři nehovoří.
Mezitímco případ řešily všechny soudní instance v Česku, začal se jím kvůli nezvyklé délce zabývat i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Požádal o vyjádření českou vládu.
Ta ve čtrnáctiletém sporu průtahy nenašla. "Vláda je přesvědčena, že soudy postupovaly ve věci plynule," píše se ve stanovisku vlády evropskému soudu.
"Některá vyjádření vlády mě překvapila. Například se tam píše, že je to složitý spor, ale vždyť jde o jedinou větu," říká Laštovička. Zmocněnec pro evropský soud Vít Šorm postoj vlády hájí: "Je to stanovisko vlády, záleží na evropském soudu, jak rozhodne," říká.
"Vláda se k tomu měla postavit čelem, víc sebekriticky," míní advokát studentů Jaroslav Brož.
Studenti vyjádřili v roce 1990 některým učitelům nedůvěru a přestali chodit na jejich přednášky. O Snášelovi napsali, že je arogantní kariérista, za což je zažaloval. A soudy mu dávaly za pravdu.
Na stranu studentů se postavil až Ústavní soud, který spor vrátil ke krajskému soudu, a ten zase k městskému. Studenti za svůj postoj dostali dvě uznání - Opletalovu cenu od studentského akademického senátu Karlovy univerzity a ocenění rektora brněnské techniky.
